Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Artiodactyla, Hippopotamidae
Česká jména: hroch obojživelný
Anglická jména: Common hippopotamus
Rozšíření: Druh subsaharské Afriky, v současnosti s nesouvislým výskytem v oblasti od jižního Senegalu a Etiopie na severu až po sever Jihoafrické republiky a jižní Mosambik na jihu.
Způsob života: Semiakvatický sudokopytník, životním stylem je těsně vázaný na vodu, objevuje se u stojatých nebo mírně tekoucích vodních ploch v blízkosti travnatých porostů. Vodní rostliny tvoří jen malou část jeho jídelníčku. Na pastvu vychází se soumrakem i několik kilometrů od vody, jinak většinu času nečinně poléhá v bažinách nebo na mělčinách. Vzhledem ke své hmotnosti se po souši pohybuje těžkopádně. Je dobře přizpůsobený vodnímu prostředí, chodí po dně, výborně plave a potápí se. Běžně vydrží pod hladinou na jedno nadechnutí 3–5 minut a rekordně až půl hodiny. Pod vodou uzavře nozdry a uši, vynoří jen oči a pozoruje okolí.
Společenské složení populací je velmi proměnlivé, vytváří většinou stáda o 10–15 kusech. Obyčejně jde o samice s různě starými mláďaty, jindy o skupiny vedené samci nebo společenstvo samců, také je možné zastihnout hrocha samotáře.
Páření hrochů probíhá ve vodě, v této době jsou nejagresivnější. Samice je březí 227–240 dní, rodí ve vodě, novorozenec umí dřív plavat než chodit, dokonce dokáže sát mateřské mléko pod vodou. Po narození váží 25–55 kg. Matka mládě chrání a zůstává s ním až do dospělosti. Mláďata se stávají kořistí lvů, hyen a krokodýlů. Hroši pohlavně dospívají ve 3–4 letech, do rozmnožování se zapojují později, ve věku 6–15 let. V přírodě se dožívají 41 let.
Popis: Hmotnost dospělého hrocha dosahuje 1,4–3,2 t, staří samci mohou mít až 4,5 t. Tlusté válcovité tělo je dlouhé 2,7–4,5 m, ocas opatřený střapcem chlupů je dlouhý 35–50 cm. Samci jej mají delší než samice a slouží jim při rozmetávání trusu po okolí, kterým si značí teritorium. Kůže hrocha je břidlicově šedá až šedohnědá, bez srsti a velmi citlivá na UV záření, proto hroši tráví většinu dne ve vodě, která chrání kůži před vyschnutím. Pokožka produkuje sekret, který obsahuje pigmenty chránící kůži proti záření a růstu škodlivých bakterií. Hlava má širokou, zakulacenou obličejovou část, nozdry a uši jsou umístěny vysoko na hlavě a jsou opatřeny záklopkami, které hroch při ponoření uzavírá. Končetiny jsou silné a nízké, mezi čtyřmi prsty, ukončenými tupými kopýtky, jsou plovací blány. Při chůzi došlapuje hroch na všechny čtyři prsty. Kostra hrocha je těžká, bez vzduchových dutin, což usnadňuje potápění a umožňuje jim i chůzi po dně. Mohutné špičáky a řezáky rostou hrochovi po celý život, slouží mu k ochraně a jako zbraň ve vzájemných soubojích.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2017) jej řadí k druhům zranitelným (VU).
Poznámka: Patří mezi velmi agresivní tvory a je považován za jedno z nejnebezpečnějších zvířat Afriky.
Fotografováno v září 2018 (Jihoafrická republika, Kruger National Park).