Syn.: Evonymoides excelsa Sol. ex DC., Euonymoides excelsa Sol. ex A. Cunn.
Čeleď: Sapindaceae – mýdelníkovité
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu, nominátní poddruh (na našich snímcích) se vyskytuje na obou hlavních ostrovech, na Tříkrálových ostrovech, které leží na sever od Severního ostrova, je rozlišován poddruh Alectryon excelsus subsp. grandis.
Ekologie: Roste v pobřežních a nížinných lesích, často na březích vodních toků.
Popis: Strom dorůstající výšky 10–20 m, s borkou hnědou až téměř černou a letorosty rezavě chlupatými. Listy jsou řapíkaté, lichozpeřené, 10–40 cm dlouhé, se 4–7 páry lístků, které jsou řapíčkaté, podlouhlé až úzce vejčité, 5–10 cm dlouhé a 2–5 cm široké, kožovité, na bázi klínovité nebo uťaté, na pokraji zvlněné, nepravidelně pilovité až zubaté, někdy i celokrajné, na vrcholu zašpičatělé, jemně chlupaté. Květenství je axilární, latnaté, až 30 cm dlouhé; květy jsou oboupohlavné nebo samčí, kalich je chlupatý, s 5 trojúhelníkovitými cípy, korunní lístky chybí; tyčinek je 5–8 u oboupohlavných květů, 6–10 u samčích květů, prašníky jsou velké, tmavě červené. Plodem je kulovitá tobolka, 8–20 mm dlouhá, chlupatá, aril je červený, dužnatý, semeno je černé.
Využití: Dužnaté plody stromu se konzumují, připravuje se z nich i destilát. Ze semen se získává olej používaný v kosmetice, kterým jsou ostatně nasáty i aromatické listy. Dřevo tohoto stromu je trvanlivé.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 30. 11. 2011 (Nový Zéland, Jižní ostrov, Cape Farewell).