Syn.: Datura arborea Mart., Datura gardneri Hook., Datura suaveolens Humb. et Bonpl. ex Willd., Pseudodatura suaveolens (Humb. et Bonpl. ex Willd.) Zijp, Stramonium arboreum Moench
Česká jména: harliník libovonný (Berchtold et Presl 1823, Presl 1846), durman vonný (Slavík et al. 2000), durmanovec (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Neotropický druh pocházející snad z pobřeží jihovýchodní Brazílie (Mata Atlântica), původní areál sahal od jihu státu Bahia po sever Rio Grande do Sul.
Je pěstován jako okrasná rostlina v mnoha tropických i subtropických oblastech světa, je tedy uváděn i z dalších oblastí nejen Brazílie (Amazônia, Caatinga, Cerrado, Mata Atlântica, Pampa), ale i celého severu Jižní Ameriky, rovněž z Karibiku, tropické Afriky, Maskarén, Indie i Indočíny a Indonésie. Někdy se však hovoří i o jeho původu středoamerickém.
Ekologie: V přírodě druh vyhynul, plané rostliny se nikdy nepodařilo najít. Zřejmě rostl ve vlhkých pobřežních lesích, v mokřinách. Běžně se pěstuje v okolí lidských sídel, zahrad, cest, objevuje se i na dalších stanovištích dotčených lidskou činností.
Popis: Polokeř až keř dosahující výšky 3–5 m, chlupatý nebo olysalý, na bázi dřevnatějící. Listy jsou střídavé, řapík je 2–6,5(–8) cm dlouhý, lysý, čepel je eliptická, 9–25(–30) cm dlouhá a 4–11(–15) cm široká, na bázi asymetrická, celokrajná, na vrcholu špičatá, na líci olysalá, na rubu chlupatá, a to především na žilkách. Květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí výše postavených listů, jsou stopkaté, skloněné až téměř nicí, vonné, kalich je 8–12 cm dlouhý, 5cípý, jeho cípy jsou 1–3 cm dlouhé, tupé nebo špičaté, olysalé, koruna je nálevkovitá, řasnatá, bílá či nažloutlá, anebo u kultivarů také růžová až naoranžovělá, 17–30 cm dlouhá, v ústí dosahuje průměru 12–18 cm, korunní cípy jsou dlouze zašpičatělé; tyčinek je 5, prašníky jsou 2,6–4 cm dlouhé, jejich nitky jsou lysé. Plodem je vřetenovitá tobolka, 8–15 cm dlouhá.
Záměny: Květy také bílé, naoranžovělé až načervenalé může mít i původem ekvádorský druh Brugmansia versicolor, který se objevuje v kultuře rovněž, byť patrně méně často. Avšak jeho kalich je pouze jednostranně rozevřený do tvaru toulce, zatímco u B. suaveolens je pěticípý.
Využití: V mírném pásu je Brugmansia suaveolens s oblibou pěstována jako okrasná kbelíková trvalka, kterou je nutné před příchodem zimy uschovat před mrazy. V kultuře je v řadě kultivarů, které se odlišují tvarem a barvou květů, dobou kvetení i vzrůstem.
Je zdrojem tropanových alkaloidů, jako je atropin a skopolamin.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2014) hodnotí tento druh jako v přírodě vyhynulý (EW). Místní obyvatelé jej sice vždy oceňovali jako rostlinu magickou a v určitých ohledech i léčivou, avšak zároveň se jí obávali. Na příkaz místních úřadů byla likvidována dokonce i v zahradách, což údajně mělo souviset s používáním skopolaminu při kriminálních deliktech.
Fotografovali Ladislav Hoskovec, dne 28. 6. 2005 (Portugalsko, Madeira, veřejná zeleň ve Funchalu); Jindřiška Vančurová, dne 10. 9. 2022 (Réunion, La Nouvelle).