Syn.: Cyathodes parvifolia R. Br., Leptecophylla juniperina subsp. parvifolia (R. Br.) C. M. Weiller, Leucopogon gnidium Gunn ex Hook., Lissanthe parvifolia (R. Br.) Spreng., Styphelia parvifolia (R. Br.) F. Muell.
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Rozšíření: Endemit australské Tasmánie, vyskytuje se v centrální horské části ostrova, rovněž na jeho hornatém severovýchodě.
Ekologie: Roste na skalnatých svazích v blahovičníkových lesích, v křovinaté vegetaci na vřesovištích, obvykle v nadmořských výškách nad 600 m. Kvete od října do ledna.
Popis: Bohatě větvený keř dosahující výšky až okolo 120 cm, s větvemi vystoupavými až přímými a borkou hladkou. Listy jsou krátce řapíkaté, čárkovité až kopinaté, 4–6 mm dlouhé a až 1,7 mm široké, od větviček odstálé, kožovité, podvinuté, na vrcholu ostře špičaté, nejprve světle zelené či načervenalé, později na líci sytě zelené a na rubu šedozelené. Květy vyrůstají jednotlivě, jsou terminální nebo axilární; listeny jsou vejčité, tupé, lysé, po okraji bělavé; kališní lístky jsou eliptické až vejčité, bělavé, nažloutlé nebo světle zelené, lysé, korunní trubka je zvonkovitá, až 3,5 mm dlouhá, bílá, lysá, korunní cípy jsou kratší než trubka, zahnuté. Plody jsou přitiskle kulovité peckovice, 6–8 mm široké, červené, lysé – jedlé.
Poznámka: Dříve býval tento druh spojován s australsko-novozélandským a morfologicky proměnlivým druhem Leptecophylla juniperina, v jehož rámci byly rozlišovány tři poddruhy. Z Tasmánie byly uváděny všechny tři, přičemž dva byly spíše nížinné, tento malolistý poddruh byl horský. Všechny jsou dnes klasifikovány jako samostatné druhy.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 26. 11. 2023 (Austrálie, Tasmania, Mount Field National Park) a 3. 12. 2023 (Tasmania, Walls of Jerusalem National Park).