Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Endemit nevelkého území australského Nového Jižního Walesu, vyskytuje se jen v pohoří Blue Mountains, v oblasti Jamison Valley.
Ekologie: Roste na pískovcových skalách, ve skalních štěrbinách a na skalních teráskách, společně například s druhy Alania cunninghamii, Dracophyllum secundum, Sprengelia monticola aj. Kvete od listopadu do ledna.
Popis: Polokeřík s větvemi vystoupavými nebo poléhavými, až 20 cm dlouhými, plstnatými. Listy jsou střídavé, juvenilní 3laločné až 3četné, s úkrojky vejčitými, terminální je 5–20 mm dlouhý, postranní jsou jen 3–5 mm dlouhé, po okraji vroubkované, pozdější listy jsou jednoduché, vejčité, 5–20 mm dlouhé, vroubkované, na líci řídce až hustě pokryté hvězdovitými chlupy, šedozelené, na rubu hustě chlupaté, bělavé. Květenstvím je 3–13květý okolík se 2–3 paprsky, jeho stopka je 5–25 mm dlouhá; listeny jsou eliptické až vejčité, 3–5 mm dlouhé, bělavé až nažloutlé; květy jsou oboupohlavné, kališní lístky jsou až 1,2 mm dlouhé, stejně jako bílé lístky korunní. Plody jsou zhruba 2 mm dlouhé.
Ohrožení a ochrana: V Novém Jižním Walesu je Xanthosia scopulicola z hlediska ohrožení klasifikována jako druh zranitelný (VU).
Poznámka: K australskému rodu Xanthosia je v současnosti započítáváno dvacet druhů (POWO 2024), chybí na území Severního teritoria, stejně tak v pouštních a vlhkých tropických oblastech i dalších australských států.
K čeledi miříkovitých (Apiaceae) patří v Austrálii údajně 48 rodů, které zahrnují zhruba 200 druhů (celosvětově asi 449 rodů a kolem 3820 druhů). Rod Xanthosia je řazen k podčeledi Mackinlayoideae (patří sem například i rod Actinotus).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 16. 11. 2023 (Austrálie, New South Wales, Blue Mountains National Park, okolí Wentworth Falls).