Syn.: Agaricus procerus b. rhacodes (Vittad.) Rabenh., Agaricus procerus var. rhacodes (Vittad.) Rabenh., Agaricus rhacodes Vittad., Agaricus rhacodes Vittad. var. rhacodes, Lepiota procera var. rhacodes (Vittad.) Massee, Lepiota rhacodes (Vittad.) Quél., Lepiota rhacodes (Vittad.) Quél. f. rhacodes, Lepiota rhacodes (Vittad.) Quél. subsp. rhacodes, Lepiota rhacodes (Vittad.) Quél. var. rhacodes, Lepiotophyllum rhacodes (Vittad.) Locq., Lepiotophyllum rhacodes (Vittad.) Locq. var. rhacodes, Leucocoprinus rhacodes (Vittad.) Pat., Macrolepiota rhacodes (Vittad.) Singer, Macrolepiota rhacodes (Vittad.) Singer f. rhacodes, Macrolepiota rhacodes (Vittad.) Singer var. rhacodes, Macrolepiota rhacodes var. venenata (Bon) Gminder, Macrolepiota venenata Bon
Česká jména: bedla červenající, bedla krvavějící, bedla třepivá
Čeleď: Agaricaceae Chevall. – pečárkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule a v Austrálii.
Ekologie: Vyrůstá od července do října v listnatých i jehličnatých lesích, nížinách i pahorkatinách. Je to jedna z nejběžnějších bedel.
Popis: Klobouk má průměr 5–15 cm, v mládí je vejčitý, uzavřený, později zvoncovitě až ploše rozevřený, ve středu často s hrbolem. Povrch klobouku je rozpraskaný s výraznými taškovitě uspořádanými vláknitými šupinami. Šupiny jsou zpočátku světle hnědé nebo šedavé, později tmavnou. Na hrbolu bývá povrch nerozpukaný. Lupeny jsou husté, směrem k třeni zúžené, mají bílou barvu, časem s červenavým ostřím, po poranění červenají. V mládí jsou zakryté vatovitým závojem. Třeň je 12–15 cm dlouhý, 1–1,5 cm tlustý, válcovitý, trubkovitě dutý, nahoře ztenčený, dole hlízovitě rozšířený. Má hladký holý povrch, v mládí bělavou barvu, která postupně přechází v červenohnědou. Prsten v horní třetině třeně je pohyblivý, vatovitý, na okraji dvojitý. Dužnina je bílá, na řezu se zabarvuje nejprve do oranžova, postupně červená až rezaví. Starší plodnice mají v klobouku dužninu vatovitou, ve třeni dřevnatou. Vůně je příjemně houbová. Výtrusný prach je bílý, výtrusy vejčité, hladké, 8,5–12 × 6–7 µm velké.
Záměny: Velmi podobná je bedla červenající česká – zahradní (Chlorophyllum brunneum, syn. Macrolepiota rhacodes var. bohemica), se silnějším a kratším třeněm, dužninou méně červenající a většími šupinami. Roste nejčastěji v zahradách a na kompostech. Některé zdroje ji považují za jedovatou.
Podobná je i jedlá bedla vysoká (Macrolepiota procera var. procera), která má pruhovaný šupinatý třeň a nečervenající dužninu.
Poznámka: Je jedlá, i když méně chutná než bedla vysoká (Macrolepiota procera var. procera). V literatuře se uvádí podezření na možné alergické reakce nebo střevní potíže.
Fotografováno dne 9. 11. 2008 (Česko, Čechy, u Roztok).