BLAKEA GRANDIFLORA Hemsl.

Syn.: Blakea pittieri Cogn.
Česká jména: soukruž (Presl 1846)
Čeleď: Melastomataceae Juss. – odulovité
Blakea grandiflora
Rozšíření: Endemit západní a střední části Kostariky.
Ekologie: Roste v deštných nebo mlžných lesích, převážně v horách v nadmořských výškách (700–)1500–2700 m.
Blakea grandiflora
Popis: Stálezelený stromek nebo keř, často rostoucí jako epifyt, 1,5–6 m vysoký; větve jsou velmi pevné, letorosty jsou hnědě chlupaté. Listy jsou vstřícné, řapíkaté; řapík je jemně hnědě chlupatý; čepel je vejčitá, 10–26,5 cm dlouhá a 4–15 cm široká, celokrajná, na vrcholu zašpičatělá, kromě hlavní žilky jsou přítomny 2 páry souběžných, od báze listu vyrůstajících, obloukovitých postranních žilek, spojených četnými příčnými anastomózami. Květy vyrůstají po (1–)2–4 v paždí listů, jsou souměrné, 6četné; stopky květní jsou (1,5–)2,7–4 cm dlouhé; pod květem jsou 2 páry vytrvalých listenů, připomínajících kališní lístky, vnější jsou 2–2,5 cm dlouhé, vnitřní 1,4–1,6 cm dlouhé; kališní lístky jsou na bázi srostlé, s cípy 3–5 mm dlouhými; korunní lístky jsou volné, široce vejčité, 2,8–3,8 cm dlouhé a 2–3,2 cm široké, bílé nebo na špičce narůžovělé, tlusté; tyčinek je 12, jsou 6–8 mm dlouhé, uspořádané do obloučku v horní polovině květu, mají bílé nitky a žluté smáčknuté prašníky, konektiv je ostruhovitě prodloužený; semeník je spodní, z jeho středu vyrůstá prohnutá čnělka, která směřuje do dolní části květu. Plod je červená, zploštěle kulovitá, 1,3–1,5 cm dlouhá bobule.
Poznámka: Rod Blakea je dosti početný, ve Střední a Jižní Americe se rozeznává asi 100 druhů, zasahují od jižního Mexika po Bolívii a Brazílii, také se vyskytují na Antilách. V Kostarice je rod zastoupen asi 18 druhy.
Blakea grandiflora
Blakea grandiflora
Blakea grandiflora
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 2. 2009 (Kostarika, Monteverde, Santa Elena).