Syn.: Hypnum purum Hedw., Scleropodium purum (Hedw.) Limpr.
Česká jména: roket čistý (Opiz 1852), lazovec čistý (Svrček 1976), dutolistec čistý
Slovenská jména: uhladenec čistý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Brachytheciaceae Schimp. – baňatkovité
Rozšíření: V Evropě od severu až po Středozemí. Hojně v západní Evropě, také na Islandu a Farských ostrovech. Dále až v Turecku, na Kypru a v Izraeli, Alžírsko a ostrovy Makaronésie. Také Severní a Střední Amerika. Na jižní polokouli pravděpodobně zavlečený (Nový Zéland, jižní Afrika), dále také na Tchaj-wanu a na japonském ostrovu Hokkaido. V ČR široce rozšířený na celém území s těžištěm v podhorských a nižších horských polohách, chybí ve vyšších horských polohách a exponovaných místech nížinných xerotermních oblastí.
Ekologie: Nejčastěji na polostinných až stinných, vlhčích, mechatých místech v podrostu jehličnatých, vzácněji i listnatých lesů, typicky okolo lesních cest a na pasekách, někdy ale i v kobercích pokrývajících humusem pokryté silikátové i vápencové skály a balvany, v trávnících, z nížin do montánního stupně.
Popis: Robustní, světle až žlutavě zelené rostliny rostoucí v obvykle rozlehlých kobercích. Lodyhy poléhavé nebo mírně vystoupavé, 5–15 cm dlouhé, pravidelně jednoduše zpeřeně větvené, větve 1–2 cm dlouhé, hustě jehnědovitě olistěné, na průřezu s přítomným středním svazkem. Listy lodyžní a větevní velmi podobné, silně vyduté, někdy slabě nepravidelně podélně řáskaté, 2–2,8 mm dlouhé, široce elipsoidní až téměř kruhovité, obvykle s krátkou nasazenou špičkou, někdy i zaoblené. Okraje ploché nebo u báze ohrnuté, celokrajné nebo slabě zoubkaté v horní části. Žebro poměrně slabé, jednoduché, končící přibližně v polovině délky listu, nevybíhající v trn, někdy kratší a rozeklané. Buňky ve střední části listu prodloužené až červíkovité, mírně rovnoměrně ztlustlé, do 100 µm dlouhé, ve špičce poněkud kratší, na bázi kratší, širší a více ztlustlé a tečkované, křídelní buňky ve slabě odlišené skupině, krátce obdélníkovité až téměř čtvercové, širší, ztlustlé, tečkované, nesbíhavé. Dvoudomý druh, vzácně plodný. Štět dlouhý, hladký.Tobolka asymetricky vejčitá.
Záměny: Vzhledem k charakteristicky vydutým listům s krátkou nasazenou špičkou a poměrně krátkému žebru téměř nezaměnitelný. Nejvíce podobný druh travník Schreberův (Pleurozium schreberi) se liší červenohnědou lodyžkou. Pod mikroskopem pak chybějícím nebo jen velmi krátkým a zdvojeným středním žebrem listů a jejich zaokrouhleně elipsoidním tvarem bez nasazené špičky.
Využití: V 19. století se tento druh používal na výrobu kartáčů pro čištění klobouků a čepců. Dnes patří k druhům, které se používají při monitoringu těžkých kovů.
Fotografováno dne 24. 9. 2009 (Česko, u Hrádku).