CAVENDISHIA QUEREME (Kunth) Benth. et Hook. f.

Syn.: Orthaea lehmannii A. Fedtsch. et Basil., Polyboea quereme (Kunth) Klotzsch, Thibaudia quereme Kunth
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité

Cavendishia quereme

Rozšíření: Areál se skládá ze dvou izolovaných arel. Jedna leží ve střední a východní Kostarice, odkud nepatrně přesahuje do panamského příhraničí, druhá v západní Kolumbii.

Ekologie: Na primárních stanovištích, což jsou mlžné lesy, roste převážně jako epifyt, zatímco na druhotných lokalitách, k nimž patří paseky a okraje cest, většinou jako terestrická rostlina. Lokality leží v nadmořských výškách 600–1700 m.

Popis: Keř, větve jsou 1–2,5 m dlouhé, lysé. Listy jsou střídavé; řapík je víceméně oblý, (3–)5–7(–9) mm dlouhý; čepel je eliptická až kopinatá, (3,5–)6–11(–14) cm dlouhá a (1–)1,5–4(–5) cm široká, na bázi klínovitá nebo zaokrouhlená, často krátce sbíhavá na řapík, celokrajná, na vrcholu zašpičatělá až ocasatá, lysá, s 5(–7) žilkami, mezi žilkami nápadně vypouklá. Květenství je hroznovité, tvořené (8–)12–20(–25) pětičetnými květy; listeny jsou přímo odstálé, podlouhlé až kopinaté, 1–2,5 cm dlouhé, růžové nebo červené, lysé; květní stopky jsou (0,5–)0,8–1,6(–1,9) cm dlouhé; kalich je srostlý, 2,5–5 mm dlouhý, s krátkými, vejčitými, špičatými cípy; koruna je válcovitá, tupě 5hranná, 0,7–1,1(–1,3) cm dlouhá, na bázi často poněkud zúžená, většinou do 1/2 oranžová, výše bílá, cípy jsou asi 1 mm dlouhé, bílé; tyčinky jsou nestejně dlouhé, nevyniklé, delší jsou asi o 2 mm delší než krátké; semeník je spodní. Plodem je kulovitá, černomodrá bobule 7–11 mm v průměru.

Poznámka: Rod Cavendishia patří mezi nejpočetnější, a taky nejkomplikovanější vřesovcovité rostliny v tropech Střední a Jižní Ameriky, čítá hodně přes 100 druhů, namnoze velmi podobných. Tento druh se od ostatních středoamerických pozná především podle oranžových, nikoli růžových květů, jeho listy jsou mezi žilkami nápadně vypouklé.

Cavendishia quereme
Cavendishia quereme
Cavendishia quereme

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 18. 2. 2014 (Kostarika, NP Tapantí).