Syn.: Pterophyllus salisburiensis J. Nelson, Salisburia adiantifolia Sm., Salisburia biloba (L.) Hoffmanns., Salisburia ginkgo Rich.
Česká jména: jinan dvojlaloký (Presl 1846), salisburie neboli ginkgo dvoulaločná, jinan (Polívka 1902), ginkgo dvoulaločné (Domin et Podpěra 1928), jinan dvoulaločný (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: ginkgo dvojlaločné (Dostál 1950), ginko dvojlaločné (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ginkgoaceae Engler – jinanovité
Rozšíření: Jeho rozlohou nevelký areál se nachází v jihovýchodní Číně, ve východní Asii (Japonsko, Korea) je od pradávna pěstován v zahradách. Do Evropy byla jeho semena poprvé přivezena v roce 1730 (Nizozemsko), výsadba v Čechách je doložena k roku 1804 (Kanálská zahrada), je však možné, že se pěstoval u nás už dříve. Nejstarší české exempláře tohoto druhu totiž vykazují podobné rozměry, jako nejstarší evropský jinan v Nizozemsku.
Ekologie: Ve své domovině roste roztroušeně v listnatých lesích, až do nadmořské výšky okolo 1100 m.
Popis: Dvoudomý strom, 30–40 m vysoký, opadavý, koruna kuželovitá až široce rozkladitá. Borka šedá, na starých stromech hluboce brázditá, brachyblasty silné, až 4 cm dlouhé, listy řapíkaté, klínovité, většinou 2laločné, ale také 3laločné nebo bez laloků, žilnatina vějířovitá. Tyčinky v jehnědovitých útvarech na brachyblastech, vajíčka na převislých stopkách. Semena jsou kulovitá, asi 2 cm velká, s dužnatým arilem, ve zralosti žlutá, připomínají peckovici.
Ohrožení a ochrana: Přírodní populace jinanu je nevelká, je zařazen Červenou knihou IUCN k ohroženým druhům (EN).
Řada starých jinanů vysazených na území Česka byla prohlášena za památné stromy, tyto exempláře jsou tedy rovněž státem chráněné. Patří k nim třeba velmi statný jinan na Mendelově náměstí v Brně nebo pozoruhodný jinan v Doksanech.
Využití: Z listů jinanu dvoulaločného se získávají léčiva pro stimulaci krevního oběhu, předepisuje se především starším lidem pro zlepšení prokrvení, také na snížení krevního tlaku a při léčbě cukrovky. Jeho použití je vhodné vždy konzultovat s lékařem a efekt léčby nelze přeceňovat.
U nás se pěstuje jako okrasná dřevina v zahradách i parcích, největší exempláře najdeme v pražské Lobkovické zahradě, ve Veltrusech, Doksanech, Brně, Kvasicích i jinde. Používá se i jako dřevina pro pěstování bonsají.
Poznámka: Jedná se o jediného reliktního zástupce velmi starého řádu Ginkgoales, je řazen k nahosemenným rostlinám – vývojově má tedy blíže k jehličnatým dřevinám než listnáčům. Fosilní doklady o existenci tomuto druhu příbuzných taxonů pocházejí již z druhohor, často se tedy na jinan pohlíží jako na žijící fosilii.
Fotografováno v březnu 2003 a 11. 11. 2006 (Česko, Brno, Mendlovo náměstí a Petrov) a 8. 5. 2007 (Praha, Karlovo náměstí).