Syn.: Anemone hepatica L., Hepatica triloba Gilib.
Česká jména: jatrník trojilistý (Huber 1596), podlíška trojušetná (Presl 1819), podliška trojušetná (Opiz 1852), sasanka jaterník, plicník (Sloboda 1852), jaterník trojlaločný, podléska (Čelakovský 1879, Polívka 1912), jaterník podléška (Dostál 1950), jaterník trojlaločný (Dostál 1989), jaterník podléška (Kubát 2002)
Slovenská jména: jatrník třílaločnatý (Reuss 1853), pečeňovník trojlaločný (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Druh je rozšířen ve střední Evropě, zasahuje i do Středozemí, na Balkán a do evropského Ruska, v Asii se ve varietě A. hepatica var. japonica objevuje i v Číně, Koreji a Japonsku.
V Česku od západu na východ až po Hanou a Moravskou bránu, v Karpatech je vzácný.
Ekologie: Rostlina slabě vlhkých až vysychavých půd, jak vápnitých, zásaditých, tak i neutrálních. Roste v prosvětlených listnatých a smíšených lesích na kamenitém a hliněném podkladu. Kvete brzo na jaře od března do dubna.
Popis: Pro jaterník jsou typické jsou tuhé trojlaločné listy na dlouhém řapíku vyrůstající v přízemní růžici až po odkvětu a přezimující. Květ je výrazně modře zbarvený, někdy může být bílý nebo narůžovělý, tvoří ho až 10 úzkých okvětních lístků. Květy jsou za neslunečného dne zavřené a rostlina je téměř přehlédnutelná. Plodem je nažka.
Druh je dosti variabilní, kromě forem s barevně odlišnými květy se objevují i plnokvěté odchylky.
Využití: Dříve se rostlina používala v lidovém léčitelství – je slabě jedovatá. Jaterníky jsou s oblibou pěstovány také v zahradách.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh v Maďarsku.
Poznámka: K rodu Hepatica je v současnosti řazeno devět druhů (POWO 2023), vyskytují se v Eurasii a Severní Americe.
Fotografovali Petr Krása, v březnu 2003 (Česko, Čechy, Sokolovsko); Ladislav Hoskovec, v březnu 2008 (Praha, Radotínské údolí); Pavel Sekerka, v březnu a dubnu 2005 (Botanická zahrada hlavního města Prahy).