Syn.: Pavia indica Wall. ex Cambess.
Čeleď: Sapindaceae – mýdelníkovité
Rozšíření: Západohimálajský druh. Vyskytuje se od východního Afghánistánu a severního Pákistánu přes státy severní Indie (Jammu a Kašmír, Himachal Pradesh, Uttar Pradesh) po západní Nepál.
Ekologie: Druh roste v horských údolích, suťových lesích, podél vodních toků, v nadmořských výškách od 900 do 3600 m. Upřednostňuje vlhké humózní půdy. Tvoří významnou součást listnatých i smíšených lesů.
Popis: Strom 20–30 m vysoký, s borkou odlupující se v plátcích. Listy složené, nejčastěji 7četné, s 10–15 cm dlouhým řapíkem, úkrojky kopinaté až eliptické, 10–30 × 3–7 cm velké, na okraji drobně zubaté, lysé. Květenství latnaté, 15–30 cm dlouhé, pýřitě až vlnatě oděné, květy čtyřčetné, bílé se žlutým nebo růžovým nádechem, 1,3–2,3 cm dlouhé. Kvete od května do června. Plodem je široce vejčitá tobolka bez ostnů, 3–5 cm dlouhá, obsahující tmavě hnědé lesklé semeno.
Využití: V oblastech výskytu semena tradičně využívána k jídlu; kvůli obsahu jedovatých saponinů je ovšem potřeba nadrcená semena máčet ve vodě, po vysušení z nich lze namlít mouku. Listy se používají jako krmivo pro dobytek.
Fotografováno v září 2011 (Indie, Himachal Pradesh, okolí Manali).