Syn.: Alepidea coarctata Dümmer, Alepidea congesta Schltr. et H. Wolff, Alepidea fischeri (Engl.) Schltr. et H. Wolff, Alepidea galpinii Schltr. et H. Wolff, Alepidea glaucescens Schltr. et H. Wolff, Alepidea gracilis Dümmer, Alepidea massaica Schltr. et H. Wolff, Alepidea parva Compton, Alepidea propinqua Dümmer, Alepidea swynnertonii Dümmer, Eryngium caffirum Koso-Pol., Eryngium pedunculare (Steud. ex A. Rich.) Koso-Pol.
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v tropické východní a jižní Africe, v oblasti od Etiopie přes Keňu, Tanzanii, Zambii a Mosambik až po Jihoafrickou republiku.
Ekologie: Roste především na horských pastvinách, ale také na otevřených místech v horských lesích i na skalnatých a kamenitých stanovištích, v nadmořských výškách zhruba od 1000 až do 3500 m.
Popis: Vytrvalá bylina s dužnatým kořenem a lodyhou přímou, 20–130(–175) cm dlouhou, v horní části větvenou, rýhovanou, lysou. Bazální listy vyrůstají v růžici, jsou úzce obvejčité až podlouhlé, až 20 cm dlouhé, na bázi klínovité, na řapík sbíhavé, po okraji se špičatými zuby, které jsou zakončeny 1–4 mm dlouhými brvami; dolní lodyžní listy jsou přisedlé, ouškaté, menší než listy bazální, horní listy jsou malé, listenům podobné, brvité. Květenství je terminální, vrcholičnaté, s 2–6(–8) větvemi, je tvořeno ze strboulů; nápadných listenů podepírajících jednotlivé strbouly je 8–11, jsou odstálé, úzce kopinaté až kopinaté, obvykle se vedle sebe střídají listeny větší s menšími, ty větší jsou až 15 mm dlouhé, na líci bílé nebo i nachově naběhlé, na rubu nazelenalé; strbouly dosahují průměru 3,5–8 mm, korunní lístky jsou bílé až lehce narůžovělé, úzce obvejčité, jen asi 1,5 mm dlouhé. Plody jsou asi 2 mm dlouhé, bílé, bradavičnaté.
Poznámka: K rodu Alepidea je v současnosti řazeno 31 druhů (POWO 2021), všechny pocházejí z tropické východní a jižní Afriky.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 7. 10. 2021 (Mosambik, provincie Zambézia, úpatí Mount Namuli).