Syn.: Aloysia citriodora (Lam.) Ortega ex Pers., nom. illeg., Aloysia sleumeri Moldenke, Aloysia triphylla (L’Hér.) Britton , Aloysia triphylla Royle, Cordia microcephala Willd. ex Roem. et Schult., Lippia citrodora (Paláu) Kunth, Lippia triphylla (L’Hér.) Kuntze, Verbena citrodora (Paláu) Cav., Verbena fragrans Salisb., nom. illeg., Verbena triphylla L’Hér., Zappania citrodora (Paláu) Lam.
Česká jména: klapourek citrovonný (Presl 1846)
Čeleď: Verbenaceae Jaume St-Hil. – sporýšovité
Rozšíření: Severozápadní Argentina (Catamarca, Jujuy, La Rioja, Salta, Tucuman), Paraguay, hory Bolívie, Peru a Ekvádoru. V Jižní Americe druh zdomácněl i v Brazílii (Mata Atlântica) a Uruguayi. Pěstován také v Mexiku, odkud byl přivezen v 17. století do Evropy. Pěstován také ve Středozemí, kde může zplaňovat. U nás se pěstuje jako přenosná rostlina v kontejnerech.
Ekologie: Roste v lesích, křovinách, podél cest na osluněných místech, v nadmořských výškách od 500 až do 3500 m.
Popis: Keře 2–6 m vysoké. Kopinaté listy po třech, až 8 cm dlouhé, široké 7–25 mm, vrásčité, obvykle celokrajné, ale i jemně zubaté. Výrazně voní po citrónu. Latnaté květenství dlouhé až 25 cm je tvořeno drobnými květy, bílo-růžovými nebo nafialovělými; vyrůstá na konci lodyh nebo v paždí listů. Kalich je 2–3,5 mm dlouhý, koruna 3,5–5,5 mm dlouhá. Plody jsou obvejcovité, 1,3–1,8 × 0,5–0,6 mm.
Využití: Z listů klapourku citrovonného se připravuje čaj s uklidňujícími účinky, podporují trávení a spánek. Listy se pro citrónovou vůni používají do pokrmů, marmelád, salátů, dresinků atd. Z listů a stonků se lisuje olej, který může na slunci způsobovat alergickou reakci kůže. Jeho dovoz je do EU zakázán. Mimo EU je využíván k výrobě parfémů. V roce 1935 se začal v Peru vyrábět z listů nealkoholický nápoj Inca Kola, který je v Jižní Americe populární dodnes.
Poznámka: Rodu Aloysia byl pojmenován na počest princezny Marie-Luisy Parmské, která byla manželkou španělského krále Karla IV.
Fotografováno dne 10. 6. 2013 (Chorvatsko, Šibenik, Srednjovjekovni samostanski mediteranski vrt Sv. Lovre).