Čeleď: Bignoniaceae Juss. – trubačovité
Rozšíření: Druh jihozápadu Jižní Ameriky, endemit andského předhůří centrální části západní Argentiny, vyskytuje se v provinciích Mendoza, Neuquén a Río Negro.
Ekologie: Roste na suchých kamenitých stanovištích, ve stepi, v nadmořských výškách zhruba od 300 až do 1400(–2300) m. Kvete od prosince do února.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou vystoupavou až přímou, 30–60 cm dlouhou, žláznatě chlupatou. Listy jsou střídavé nebo skoro vstřícné, řapík je 5–10 cm dlouhý, čepel je dlanitě 3–5četná, lístky jsou přisedlé nebo jen krátce řapíčkaté, eliptické až obvejčité, 2–6 cm dlouhé a 1–3 cm široké, po okraji vroubkované, podvinuté, na líci chlupaté, na rubu žláznatě chlupaté, prostřední lístek je o něco větší než lístky postranní. Květenství je hroznovité, mnohokvěté; listeny jsou šídlovité, 2–5 mm dlouhé; květní stopky jsou 3–8 mm dlouhé, kalich je 4–9 mm dlouhý, žláznatě chlupatý, 5cípý, kališní cípy jsou úzce kopinaté, až 7 mm dlouhé; koruna je nálevkovitá, zygomorfní, 3–5 cm dlouhá, žlutá nebo oranžová, chlupatá, korunní trubka je o něco delší než korunní cípy; tyčinky jsou na bázi žláznatě chlupaté. Plodem je vřetenovitá tobolka, 35–70 mm dlouhá a 3–4 mm široká, žláznatě chlupatá.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 27. 2. 2012 (Argentina, prov. Mendoza, jižně od Malergüe).