Syn.: Artocarpus brasiliensis Ortega, Artocarpus maximus Blanco, Artocarpus philippensis Lam.
Česká jména: chleboň (Presl 1846), chlebovník, džekfrut (Valíček 1989)
Čeleď: Moraceae Link – morušovníkovité
Rozšíření: Předpokládá se, že tento druh pochází z indického subkontinentu, pravděpodobně z oblasti Západního Ghátu. Je hojně pěstovaný v tropech, rozšířený především v nízkých nadmořských výškách v jižní a jihovýchodní Asii a v Africe – po celé Indii, Barmě, jižní Číně, Thajsku, Malajsii, na Srí Lance, na Mauriciu, v Keni, Ugandě, ale také v Austrálii v Queenslandu a na americkém kontinentu především v Brazílii a v Surinamu. Je považován za invazní druh v Brazílii, a to zejména v lesním národním parku Tijuca v Rio de Janeiru. Les Tijuca je většinou sekundární, jeho výsadba byla zahájena uprostřed 19. století a stromy druhu A. heterophyllus byly jeho součástí od založení. V poslední době se ale tento druh rozšířil příliš.
Ekologie: Roste ve vlhkém tropickém a subtropickém klimatu v pásmu od hladiny moře do nadmořské výšky okolo 1600 m, v průměrných ročních srážkách 1000–2400 mm. Jsou-li srážky nedostatečné, musí být strom zavlažován. Mladé rostliny jsou citlivé na mráz. V Indii se daří v podhůří Himálaje a v oblastech od hladiny moře po nadmořskou výšku 1500 m na jihu, ovšem plody rostlin pěstovaných nad 1200 m zcela nedozrají a jsou použitelné pouze pro vaření. Plody dozrávají 3–8 měsíců od květu.
Popis: Stálezelený jednodomý strom, dorůstá výšky 8–25(–30) m, šířka koruny dosahuje 3,5–7 m. Všechny části stromu kromě zralých plodů obsahují lepkavý bílý latex. Listy jsou střídavé, kožovité, tmavě zelené, lesklé, 5–25 cm dlouhé, 3,5–12 cm široké, eliptické, někdy na mladých výhoncích podlouhlé, občas hluboce vykrajované. Krátké, tlusté větévky nesoucí květenství vyrůstají z kmene, velkých větví nebo i z půdy u báze velmi starých stromů. Květenstvím jsou strbouly; drobné samčí květy jsou na podlouhlých strboulech 5–10 cm dlouhých, strbouly se samičími květy jsou eliptické. Plodenství – nepravé plody, jsou 20–90 cm dlouhé, 15–50 cm široké, mohou vážit 4,5–20 kg, ale také až 50 kg. Mají vejcovitý tvar a drsný povrch tvořený hrotitými výrůstky ze šestihranných políček, ve zralosti zelenožluté až zelenohnědé barvy. Plodenství se skládá z velkého množství (100–500) zdužnatělých okvětí kolem centrálního vřetene, která oddělují tenká ztvrdlá okvětí nevyvinutých květů. Zdužnatělé okvětí obsahuje oválnou světle hnědou nažku o délce 2–4 cm, obalenou šťavnatou dužninou. Dužnina je žluté barvy, ve zralosti s vůní a chutí ananasu a banánu, obsahuje vysoký podíl sacharidů a kromě řady vitamínů i významné množství vápníku a fosforu; slupka ovoce v plné zralosti páchne.
Využití: Archeologické nálezy v Indii odhalily, že tento druh byl pěstován v Indii již před 3000–6000 lety. Pěstuje se v řadě odrůd. Hlavními produkty jsou plody, dřevo a latex. Šťavnatá část zralých plodů je oblíbeným pokrmem, má nasládlou chuť po ananasu a banánu. Zralé plody se jedí syrové nebo vařené s kokosovým mlékem, vyrábí se z nich džem, želé, pasty, zmrzliny a chutney. Sušené plátky ze zralých plodů smažené v oleji se podávají solené jako chipsy. Z kvašených zralých plodů se destilací získává silný alkoholický nápoj. Nezralé plody se upravují jako karí příloha k rýži („maso chudých“). Samčí květy a mladé listy se jedí vařené jako zelenina. Semena se konzumují vařená nebo pečená, z pražených se mele mouka, která se používá na pečení ve směsi s pšeničnou moukou. Pražená semena jsou považována za afrodiziakum. Mladými listy se krmí dobytek. Latex se používá jako lepidlo a k utěsnění nádob a lodí.
Všechny části rostliny mají léčivé vlastnosti. Kořen je lék na kožní nemoci a astma a extrakt z listů se užívá v proti horečce a průjmu, popel z listů na vředy, uštknutí a otoky.
Dřevo se podobá mahagonu a barva je v závislosti na stáří od oranžově žluté po tmavě červenou až hnědou. Je značně odolné vůči napadením houbami a bakteriálním rozkladu, využívá se pro výrobu nábytku, hudebních nástrojů a ve stavebnictví. Kořeny starých stromů jsou velmi ceněné pro řezbářství a rámování obrazů. Sytě žluté barvivo z dřevěných třísek vařených s kamencem se používá pro barvení hedvábí a bavlny na roucha buddhistických kněží. V anglicky mluvících zemích je druh nazýván jackfruit.
Záměny: Podobný druh Artocarpus integer se odlišuje dlouhými tuhými hnědými chlupy na mladých větvičkách, listech, pupenech a stopkách, plody má válcovité nebo nepravidelné, jen do 37 cm dlouhé a 15 cm široké.
Fotografováno v březnu 2011 (Vietnam) a v únoru 2014 (Srí Lanka).