Aster amellus × Aster thomsonii
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Zahradní hybrid (zahrady mírného podnebného pásu).
Ekologie: Zahradní hybrid určený pro květinové záhony a otevřená stanoviště (stanovištní okruhy B a Fr) na výsluní, s nepříliš vysýchavými půdami. Rodičovské druhy pocházejí ze zcela rozdílných stanovišť (suché výslunné stepi versus stinné horské rokle).
Popis: Vytrvalá bylina až 100 cm vysoká, s větvenými, zlehka sinuátně zprohýbanými lodyhami. Listy má až 10 cm dlouhé, kratičce pýřité, přízemní krátce řapíkaté a obkopinaté s oddáleně zubatými okraji, výše na lodyhách vejčité nebo eliptické, víceméně přisedlé a téměř celokrajné. Úbory, sestavené až po šesti v chocholíku mají až centimetr široké miskovité zákrovy s hrotnatě eliptickými, ve všech vrstvách téměř stejně velikými braktejemi s odstávajícími špičkami. Žluté disky s oboupohlavnými trubkovitými kvítky jsou stěží centimetr široké, lemované 30–50 modropurpurovými nebo růžovými, až 3 cm dlouhými lineárními paprsky. Hedvábitě pýřité nažky mají chmýr až třikrát delší než semeník.
Poznámka: Křížence vzniklého sprášením evropského Aster amellus s kašmírským Aster thomsonii představil roku 1892 jako nepojmenovaný hybrid reverend Anthony H. Wolley-Dod, nedoznaly však velké obliby a záhy upadly v zapomnění. O čtvrt století později získal křížením těchže druhů švýcarský školkař Carl Frikart hybridy o poznání pohlednější a mezi léty 1918 až 1924 je uvedl ve čtyřech odrůdách. Všechny vzrůstem i velikostí úborů s početnějšími paprsky překonávají oba rodičovské druhy. Aster amellus se liší především dvoutvarými a tupými listeny zákrovu (vnitřní jsou výrazně užší), A. thomsonii má nápadně zubaté listy, zákrovní listeny často osinkaté a nažky s krátkým chmýrem, stěží dosahujícím délky semeníku.
Fotografováno ve dnech 18. 8. 2020 (Německo, Sulzburg-Laufen, trvalkové školky Gräfin von Zeppelin) a 20. 8. 2020 (Švýcarsko, Grüningen, školky Frikarti Stauden AG).