Syn.: Barbarea vulgaris var. stricta (Andrz. in Bess.) Neilr., Barbarea adpressa W. Mann ex Čelak., nom. inval., Erysimum adpressum W. Mann ex Opiz, nom. inval.
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Rozsáhlý eurasijský areál sahá od Skandinávie a střední Evropy až do východní Asie. Jižní hranice rozšíření prochází Balkánským poloostrovem, Zakavkazím a Střední Asií. Adventivní výskyt v Severní Americe. U nás se vyskytuje roztroušeně zejména v říčních úvalech a podél toků v teplejších oblastech.
Ekologie: Roste na vlhkých až zaplavovaných místech podél řek a na přilehlých bažinných až středně vlhkých loukách. Přechodně se také může vyskytovat na druhotných stanovištích, jako jsou rumiště a skládky či podél cest a železnic.
Popis: Vytrvalá bylina, 25–100 cm vysoká, lodyha přímá, jemně rýhovaná, v horní části větvená. Listy střídavé, přízemní řapíkaté, široce eliptické a celistvé, lodyžní přisedlé s často střelovitou bází, peřenodílné až peřenosečné, se širokým koncovým úkrojkem. Kvete od dubna do června, květenství tvoří hrozen citronově žlutých květů. Plodem jsou 1–3 cm dlouhé šešule, přitisklé ke vřetenu květenství.
Záměny: Od podobné a hojné barborky obecné (Barbarea vulgaris) se liší přítomností až 0,4 mm dlouhých chlupů na vrcholu kališních lístků, olivově sivozelenými listy s koncovým úkrojkem často větším než zbytek listu a přitisklými šešulemi.
Ohrožení a ochrana: Přes roztroušený výskyt počet lokalit v poslední době klesá, zejména kvůli devastujícímu vlivu regulací vodních toků, proto je řazena mezi ohrožené druhy (C3). Na Slovensku je hodnocena jako druh méně dotčený (LC).
Fotografováno dne 21. 5. 2008 (Česko, na hrázi u Novořeckých močálů u Třeboně).