Syn.: Boronia pinnata var. citriodora (Gunn ex Hook. f.) Rodway
Česká jména: boronka (Presl 1846)
Čeleď: Rutaceae Juss. – routovité
Rozšíření: Endemit Tasmánie, vyskytuje se především v horských oblastech v západní polovině ostrova, ale i na jeho severovýchodě.
Ekologie: Roste na vřesovištích, v lesních lemech i v subalpínské křovinaté vegetaci a na alpínských loukách, stoupá až do nadmořské výšky okolo 900 m. Kvete od listopadu do května.
Popis: Aromatický keř dosahující výšky až okolo 300 cm, s větvemi poléhavými, vystoupavými či přímými a větvičkami chlupatými. Listy jsou 7–25 mm dlouhé a 7–30 mm široké, lichozpeřené, se 3–9 lístky, které jsou eliptické až obkopinaté, 3–16 mm dlouhé a 0,5–4 mm široké, celokrajné. Květenství je axilární nebo terminální, 1–7květé, vyrůstá na stopce 1–8 mm dlouhé; květy jsou 4četné, kališní lístky jsou trojúhelníkovité, až 2,5 mm dlouhé, brvité nebo na rubu řídce chlupaté, korunní lístky jsou 3,5–8,5 mm dlouhé, růžové nebo bílé, lysé nebo na vnější straně řídce chlupaté. Plodem je měchýřek.
Poznámka: Na ostrově jsou rozlišovány tři poddruhy, nominátní poddruh je nejběžnější, objevuje se ponejvíce v horách centrální Tasmánie, poddruh Boronia citriodora subsp. orientalis se vyskytuje jen na severovýchodě ostrova (Mount Barrow a Ben Lomond), subsp. paulwilsonii zas pouze na jeho jihozápadě.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 27. 11. 2023 (Austrálie, Tasmania, Mount Field National Park) a 29. 11. 2023 (Tasmania, Cradle Mountain-Lake St Clair National Park).