Už delší dobu cítím, že jedna z příčin, která odrazuje zájemce o přírodu, aby jí lépe rozuměli, je přírodovědecká terminologie. A v ní hraje první housle jmenosloví, tedy nomenklatura. Prakticky všechny biologické obory používají – jak tomu velí tradice, navíc dnes podepřená pravidly schválenými na mezinárodních kongresech – jmenosloví latinské. Mimochodem, s kolegy se občas přeme, zda je správnější říkat latinské, nebo vědecké. Zastánci druhého argumentují, že používaná jména nejsou jen latinská, že mohou mít původ v nejrozmanitějších jazycích. Argumentem protistrany je ovšem to, že všechna tato slova, pokud se stanou názvy označující organismy, podléhají latinské gramatice.
Doba, kdy znalost latiny slovem i písmem byla standardem vzdělání, je dávno pryč. Důvodů pro to je více, snad nejdůležitějším je její výlučnost mrtvého jazyka. Přesto ji zatím žádný jiný jazyk nedokázal nahradit a ani současná doba k tomu neinklinuje. Pojďme si udělat aspoň krátkou exkurzi po biologické, tedy botanické latině, po těch jejích zákoutích, jejichž pochopení může přispět k tomu, že nám vědecké, tedy latinské názvy nebudou tak cizí, vzdálené, neuchopitelné.
Latina patří do rodiny jazyků indoevropských, je tedy příbuzná většině jazyků, kterými se mluví v Evropě. Tu příbuznost můžeme odhalit především v její logice, jejíž součástí je gramatika i logika stavby vět. Latinská gramatika je neuvěřitelně složitá ve skloňování i časování a tato složitost je jakýmsi východiskem pro většinu dalších evropských jazyků. Moderní jazyky se komplikovanost snažily eliminovat, jenže každý na to šel poněkud odlišnou cestou. Některé jazyky, jako např. germánské (němčina i angličtina), velmi zjednodušily skloňování, ale převzaly prakticky nezměněné souslednosti časů, zatímco jazyky slovanské šly cestou opačnou, velmi zjednodušily souslednosti, zato ponechaly nebo dokonce rozkošatěly skloňování.
Při běžném kontaktu s botanickou latinou se ovšem většinou vůbec nesetkáváme s plnohodnotnými větami. Proto v našem krátkém exkurzu můžeme úplně vynechat problémy sloves, jejich tvarových i funkčních variant. Zato pochopit příčiny různorodosti tvarů podstatných a přídavných jmen je dobré, protože právě na nich je vystavěno odborné jmenosloví.
Pojďme tedy v této škole botanické latiny nakouknout za oponu jazyka latinského!
