Syn.: Poecilodermis populnea Schott et Endl., Sterculia diversifolia G. Don.
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Austrálie – východní Queensland, New South Wales, východní Victoria. Vysazován pro okrasu.
Ekologie: Svahy v údolích, rozvolněné lesy. Od mořského pobřeží až do semiaridních poloh.
Popis: Stálezelený, až 20 m vysoký strom. Kmen na bázi bývá rozšířený, kmen starších stromů v domovině připomíná tvarem kmen baobabu. Jak napovídá druhové jméno, listy jsou velmi podobné topolovým listů, jsou střídavé, dlouze řapíkaté, vejčité až vejčitě kopinaté, nepravidelně vykrajované nebo u báze 2–3 laločné, až 10 cm dlouhé, kožovité, lesklé. Zelenkavé květy v úžlabních latách, pravidelné, pětičetné, v průměru 18–20 mm, jednoobalné, okvětí je zvonkovité, cípy nazpět ohrnuté, vně nažloutle bílé, chlupaté, uvnitř s červevými skvrnkami, lysé, tyčinky srůstají ve sloupek s pestíky. Plod až 8 cm dlouhý, stopkatý, vejčitý až podlouhlý, zdřevnatělý měchýřek. Chlopně někdy s hákovitě prodlouženým kýlem, za zralosti tmavohnědé. Semena chlupatá, lesklá, oranžová.
Využití: V Austrálii hojně využívány domorodci všechny části stromu. Semena se sbírají a pojídají, také kořeny mladých stromů se sbírají a pojídají. Jsou využívány pro velký obsah vody. Z mladých větví se pletou koše apod., vlákna z kůry se používají na pletení sítí na zvěř a ryby. Jinde ve světě se vysazuje jako okrasná dřevina snášející sucho, pěstuje se i v nádobách. Poměrně často se s tímto druhem můžeme setkat ve Středozemí, v jižní Africe, v USA (Kalifornia, Louisiana, Arizona). V Západní Austrálie je považován za invazní druh.
Fotografovali Naděžda Gutzerová, od 10. do 12. 2. 2014 (Španělsko, Barcelona), Vít Grulich, 16. 5. 2011 (Turecko, Manavgat).