Syn.: Brachypodium pinnatum subsp. rupestre (Host) Schübl. et G. Martens, Bromus rupestris Host.
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Areál se táhne od severozápadu Pyrenejského poloostrova po Kavkaz a Zakavkazí, na jihovýchodě zasahuje ještě do Sýrie; severní areálové hranice dosahuje ve středním Německu. V ČR bylo dosud zjištěno několik lokalit: v Čechách na Lounsku a Litomyšlsku, na východní Moravě v oblasti Vlárského průsmyku.
Ekologie: Provází suché výslunné stráně s teplomilnou travinobylinnou vegetací, také bývá uváděn ze světlých, zejména borových lesů. Nejčastěji roste na těžších, vápnitých půdách.
Popis: Vytrvalá tráva, tvoří podzemní plazivé výběžky; stébla jsou přímá, 0,5–1 m vysoká, za plodu obloukovitě ohnutá. Listy jsou čárkovité, světle zelené, lesklé, na rubu téměř lysé a hladké (osténkaté chloupky jsou přítomny nanejvýš jen na střední žilce), za sucha často nadvinuté; jazýček předposledního listu je 0,6–1,8 mm dlouhý. Květenství tvoří hrozen 8–10 klásků; klásky jsou mnohokvěté, od vřetene šikmo odstávají, až 3 cm dlouhé; pluchy jsou na hřbetě lysé a nesou osinu 2–6 mm dlouhou. Obilka je nahá.
Záměny: Velmi podobná válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) se liší matnými, osténkatě chlupatými, drsnými listy. Výskyt válečky skalní byl na našem území prokázán teprve po roce 2000.
Fotografovali Tomáš Mrázek, dne 11. 8. 2013 (Česko, Veltěže), a Vít Grulich, ve dnech 3. 7. a 27. 8. 2015 (Itálie, Fonte Cerreto a Piccione).