Syn.: Cajan cajan (L.) Millsp., Cajan inodorum Medik., Cajanus bicolor DC., Cajanus flavus DC., Cajanus indicus Spreng., Cajanus inodorus Medik., Cajanus luteus Bello, Cajanus obcordifolia Singh, Cajanus obcordifolius V. Singh, Cajanus pseudo-cajan (Jacq.) Schinz et Guillaumin, Cajanus striatus Bojer, Cytisus cajan L., Cytisus guineensis Schum. et Thonn., Cytisus guineensis Schumach. et Thonn., Cytisus pseudocajan Jacq., Phaseolus balicus L.
Česká jména: mestelice žlutá, mestelice dvojbarvá (Presl 1846), kajan (Valíček 1989)
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Rozšíření: Druh původu zřejmě indického – s jistotou byl z Indie pro vědu popsán – dnes pantropicky rozšířený, s areálem rozprostřeným po obou zemských polokoulích. V Americe se vyskytuje v pásu od Mexika a Antil až po východní Brazílii, v subsaharské Africe od Kapverd a Senegalu přes Etiopii a Kongo až po Jihoafrickou republiku a Madagaskar, v Asii od Indie až po jižní Čínu, Tchaj-wan a Filipíny, v Indonésii i severní Austrálii, stejně tak na mnoha tichomořských ostrovech.
Ekologie: Roste v tropických suchých i vlhkých lesích a jejich lemech, v křovinách, často se pěstuje, může se tedy objevovat i v okolí lidských sídel a cest, v okolí zemědělsky využívaných pozemků, na skládkách, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2000 m.
Popis: Polokeř až keř, 80–300 cm vysoký, s větvemi přímými, hranatými, rýhovanými. Listy jsou řapíkaté, 3četné, lístky obkopinaté až kopinaté, 4,3–8,2 cm dlouhé a 1,2–3,2 cm široké, terminální lístek je trochu větší, na bázi jsou lístky klínovité, na okraji lehce podvinuté, na vrcholu špičaté, na líci lysé, na rubu jemně chlupaté; palisty jsou kopinaté, 2–5 mm dlouhé. Květenství je hroznovité, 4–9 cm dlouhé, 5–6(–12)květé; listeny jsou vejčité, 5–7 mm dlouhé, opadavé; kalich je 8–10 mm dlouhý, chlupatý; koruna je žlutá, červeně až hnědě pruhovaná, 1–1,6 cm dlouhá, pavéza je obvejčitá, 1,3–1,5 cm dlouhá a zhruba 1,5 cm široká, křídla jsou podlouhlá, až 1,4 cm dlouhá, člunek je zahnutý, až 1,5 cm dlouhý. Lusk je 5,5–7 cm dlouhý a asi 1 cm široký, zelený s hnědou kresbou, jemně chlupatý, s prodlouženým zobánkem.
Využití: V jižní Asii je mestelice pěstována už dobrých 3500 let jako velmi důležitá luštěnina, uplatňuje se zde i v tradiční medicíně, kde se zužitkovávají i listy a kořeny. Později byla přivezena i do tropické Afriky, odkud se v 17. století dostala s otroky i do tropické Ameriky. Většina plantáží s touto plodinou se dnes nachází v Indii (asi 77 %), význačná je však i její produkce v Keni, Ugandě, Tanzanii, Malawi či Nigérii.
Poznámka: Rod Cajanus zahrnuje přes 30 druhů.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 14. 1. 2016 (Venezuela, předhůři Sierra Nevada de Mérida).