Syn.: Calathea cachibou (Jacq.) Lindl. ex Horan., Calathea discolor G. Mey., Calathea lutea (Aubl.) G. Mey., Calathea magnifica C. V. Morton et Skutch, Calathea marantina Koch, Maranta cachibou Jacq., Maranta casupo Jacq., Maranta disticha Buc’hoz, Maranta lutea Aubl., Maranta lutea Lam., Phrynium casupo (Jacq.) Roscoe, Phrynium luteum (Aubl.) Sweet, Phyllodes lutea (Aubl.) Kuntze
Česká jména: podčešulka žlutá (Presl 1846), kalatea (Mareček 1994)
Čeleď: Marantaceae R. Br. – marantovité
Rozšíření: Vyskytuje se v tropické Americe, kde roste od Mexika až po Brazílii; také na ostrovech v Karibiku.
Ekologie: Roste v mokřadech v potočních nebo říčních nivách, na okrajích stromových porostů, ale i v příkopech podél cest, v prostředí velmi vlhkého a horkého klimatu, nejčastěji v pobřežních nížinách. Květy jsou opylovány včelami nebo kolibříky.
Popis: Obrovská vytrvalá bylina rostoucí často v rozsáhlých koloniích; zdánlivý kmínek je podobně jako u banánu tvořen listovými pochvami a druhotně netloustne. Listy jsou střídavé, převážně přízemní; řapík je válcovitý, až 2 m dlouhý, olivově zelený, delší než čepel; čepel je široce eliptická, 0,3–1,5 m dlouhá a 20–60 cm široká, na bázi náhle stažená, celokrajná, na vrcholu zaokrouhlená nebo krátce zašpičatělá, na svrchní straně trávozelená, na rubu voskově šedobílá. Květenství tvoří lata klasovitých větví, jednotlivé klasy nesoucí 7–18 spirálně uspořádaných květů jsou válcovité, lehce stlačené, 9–30 cm dlouhé a 3–6 cm široké; listeny jsou střechovitě uspořádané, až 5 cm dlouhé, žluté, později hnědnoucí nebo červenající, na vrcholku zaokrouhlené nebo dvoulaločné; trojčetné květy jsou asymetrické, 3–4,5 cm dlouhé, mají volný kalich a srostlou žlutou korunu, která na bázi srůstá s tyčinkou, staminodii a čnělkou; andreceum tvoří jedna fertilní tyčinka a 4 sterilní staminodia, z nichž vnější 2 jsou lupenitá a mají vzhled koruny, vnitřní tvoří zvláštní výrůstky; gyneceum srůstá ze 3 plodolistů a má spodní semeník. Plody jsou vejcovité, oranžové tobolky; semena jsou zelenavá, se sytě oranžovým masíčkem.
Využití: Listy mají všestranné využití, peklo se v nich jídlo, používaly se jako deštník, jako univerzální obalový materiál (některé kmeny do nich zabalovaly i ostatky zemřelých). Voskový povlak na spodní straně listů lze stírat a používat jako politura na nábytek, J. S. Presl (1846) mu přikládal i léčivé účinky, potřebuje se údajně proti těžkostem strojův močových.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 20. 2. 2009 (Kostarika, distr. Ciudad Quesada, Palmar).