Syn.: Calligonum calliphysa Bunge, nom. superfl., Calligonum horridum I. G. Borshch., Calliphysa juncea Fisch. et C. A. Mey., Calliphysa polygonea C. A. Mey. ex I. G. Borshch.
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Rozšíření: Střední Asie (Kazachstán, Tádžikistán, Turkmenistán), jižní Sibiř, Mongolsko, severní Čína (provincie Sin-ťiang a Vnitřní Mongolsko).
Ekologie: Písečné pouště, řídké keřové porosty na nízkých dunách, které se vytvářejí kolem keřů. Stoupá do výšky kolem 800 m.
Popis: Keř vysoký až 1 m. Starší větve žlutavě šedé či okrové, letorosty šedé. Asimilační větvičky článkované, zelené či sivé, s nody asi 3 cm dlouhými. Listy drobné, 4 mm dlouhé. Květy po 2–4 v paždí listů. Květy jsou drobné, zelené s bílým okrajem, asi 3 mm velké. Jsou opylovány hmyzem. Plod je zprvu červený, později usychá a je slámově žlutý nebo nahnědlý, kulovitý, asi 1,5 cm v průměru.
Poznámka: Typická pouštní dřevina, eremofyt. Listy jsou redukované, jejich funkci přebírají mladé letorosty, které na podzim žloutnou a opadávají. Plody jsou lehké a vítr je rozšiřuje na velké vzdálenosti. Druh se liší od ostatních středoasijských druhů tvarem plodů. Zbývající druhy rodu mají plody s blanitými lištami, které mohou být rozdělené ve velice jemné ježkovité úkrojky. Tento druh má ve zralosti celý plod krytý jemnou tenkou papírovou blankou.
Fotografováno na podzim 2004 (Čína, Sin-ťiang).