CALLIGONUM JUNCEUM (Fisch. et C. A. Mey.) Litv.

Syn.: Calligonum calliphysa Bunge, nom. superfl., Calligonum horridum I. G. Borshch., Calliphysa juncea Fisch. et C. A. Mey., Calliphysa polygonea C. A. Mey. ex I. G. Borshch.
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité

Calligonum calliphysa

Rozšíření: Střední Asie (Kazachstán, Tádžikistán, Turkmenistán), jižní Sibiř, Mongolsko, severní Čína (provincie Sin-ťiang a Vnitřní Mongolsko).

Ekologie: Písečné pouště, řídké keřové porosty na nízkých dunách, které se vytvářejí kolem keřů. Stoupá do výšky kolem 800 m.

Calligonum junceum

Popis: Keř vysoký až 1 m. Starší větve žlutavě šedé či okrové, letorosty šedé. Asimilační větvičky článkované, zelené či sivé, s nody asi 3 cm dlouhými. Listy drobné, 4 mm dlouhé. Květy po 2–4 v paždí listů. Květy jsou drobné, zelené s bílým okrajem, asi 3 mm velké. Jsou opylovány hmyzem. Plod je zprvu červený, později usychá a je slámově žlutý nebo nahnědlý, kulovitý, asi 1,5 cm v průměru.

Poznámka: Typická pouštní dřevina, eremofyt. Listy jsou redukované, jejich funkci přebírají mladé letorosty, které na podzim žloutnou a opadávají. Plody jsou lehké a vítr je rozšiřuje na velké vzdálenosti. Druh se liší od ostatních středoasijských druhů tvarem plodů. Zbývající druhy rodu mají plody s blanitými lištami, které mohou být rozdělené ve velice jemné ježkovité úkrojky. Tento druh má ve zralosti celý plod krytý jemnou tenkou papírovou blankou.

Calligonum calliphysaCalligonum junceum

Fotografováno na podzim 2004 (Čína, Sin-ťiang).