Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Rodentia, Sciuridae
Syn.: Sciurus erythraeus Pallas, 1779
Česká jména: veverka Pallasova
Anglická jména: Pallas’s squirrel
Rozšíření: Areál tohoto asijského druhu se táhne od Bhútánu a severoindického Ásámu přes celou jihovýchodní Čínu, Tchaj-wan a Indočínu až po Malajský poloostrov. V roce 1935 byl vysazen i na japonském ostrově Izu Óšima.
Na rozsáhlém území je rozlišováno téměř třicet poddruhů, na našich fotografiích je zachycen tchajwanský poddruh Callosciurus erythraeus subsp. thaiwanensis.
Způsob života: Obývá stálezelené, opadavé i subalpínské jehličnaté lesy, stoupá až do nadmořské výšky okolo 3000 m.
Živí se hlavně na stromech listy, květy, ovocem, semeny z šišek, ořechy a žaludy. Konzumuje také hmyz a příležitostně ptačí vejce. Je to denní živočich přizpůsobený životu na stromech, staví si hnízda z větviček 7–18 m nad zemí. Někdy využívá stromové dutiny nebo opuštěná hnízda dravců. Pevná dominantní hierarchie existuje zejména na místech společného krmení.
Množí se po celý rok. Samice bývá březí dvakrát až třikrát ročně. V říji se páří i s několika samci, kteří mohou mezi sebou zápasit. Po 47–49 dnech březosti rodí 2–4 holá a slepá mláďata, která kojí v hnízdě vystlaném měkkým materiálem. Samec se na rodičovské péči nepodílí. Potomci opouštějí úkryt ve věku 40–50 dní. Pohlavně dospívá v jednom roce. Mezi přirozené predátory patří hadi a dravci.
Popis: Středně velká stromová veverka, jejíž hlava a tělo dosahuje délky 16–28 cm, ocas měří 11–26 cm a hmotnost se pohybuje mezi 310–460 g. Oči jsou poměrně velké a vystouplé. Krátké boltce jsou zakulacené. Zbarvení a velikost se liší podle poddruhu. Vrchní část těla bývá hnědá až šedohnědá, břicho je načervenalé. Dlouhý ocas je huňatý. Na předních končetinách jsou čtyři prsty opatřené ostrými drápky, na zadních končetinách je pět prstů s drápky.
Fotografováno dne 29. 10. 2023 (Tchaj-wan, Tchaj-pej, Taipei Botanical Garden).