Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Artiodactyla, Camelidae
Česká jména: velbloud jednohrbý, dromedár
Anglická jména: Dromedary, Arabian camel
Rozšíření: Divoký dromedár je dnes neznámý, žil zřejmě v aridních oblastech severní Afriky či jihozápadní Asie a jistě byl dobře adaptován na existenci ve velmi suchých podmínkách. To předurčilo jeho další osud – stal se zvířetem domácím, je chován především jako zvíře jezdecké a nosič nákladů, ale také pro svou vlnu a maso. Poprvé byl domestikován už před 4–6 tisíci lety, a to buď v oblasti Afrického rohu, anebo v jihozápadní Asii. Postupně se s lidmi rozšířil po celé saharské Africe a velké části jihozápadní Asie, byl vysazen rovněž ve střední Austrálii, na Kanárských ostrovech i jinde. Arabové rozlišují podle stavby těla celou řadu velbloudích plemen.
Způsob života: Žije v poušti, polopoušti i suché stepi, dokáže přečkat poměrně dlouhé období bez příjmu tekutin (v zimě údajně 20–25 dní, v létě 3–5 dní). I velkou ztrátu vody velbloudi přečkají bez vážnějších následků.
Živí se trávou a celou řadou dalších rostlin aridních oblastí, včetně keřů a rostlin značně trnitých, pojídá například druhy Polygonum equisetiforme, Retama raetam, Zilla spinosa, Zygophyllum album aj. Jsou ochotni konzumovat i mršiny.
Žijí v malých stádech, která tvoří několika samic, mláďata a jeden samec. V době páření bývají samci značně podráždění a neklidní, mohou zaútočit i na člověka. Po 11–12 měsících březosti samice rodí jediné mládě, to saje mateřské mléko téměř rok, přikrmuje se však i rostlinami. Samci dospívají ve věku 4–5 let, samice ve 3–4 letech.
Popis: Statný sudokopytník s dlouhýma zadníma nohama a tělem 220–330 cm dlouhým a až 230 cm vysokým, dosahující hmotnosti 450–550 kg. Charakteristickým znakem je výrazný hřbetní hrb, který obsahuje zásobní tuk, jehož odbouráváním se uvolňuje i voda. Srst je světle hnědá, poměrně krátká, nikdy nevytváří dlouhou hřívu, delší je jen na týlu, temeni, na lopatkách a krku. Ocas zvířete dosahuje délky až 50 cm.
Poznámka: Vývojové centrum velbloudovitých se nachází v Severní Americe, kde však již v současnosti nežije žádný jejich zástupce. Jediná skupina velbloudovitých, která se v Novém světě dochovala, jsou jihoamerické lamy a vikuně. Ve Starém světě žije kromě velblouda jednohrbého ještě velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus), který pochází ze Střední Asie, a velbloud divoký (Camelus ferus) ze západní Číny a jihozápadu Mongolska.
Fotografovala Věra Svobodová, ve dnech 28. až 31. 12. 2008 (Tunisko, Sahara) a 18. 4. 2010 (Jemen, Ibb).