Syn.: Carduus argentatus Willd. ex Steud., Carduus congestus Guss., Carduus galactites Lam., Carduus litigiosus Moris, Carduus lucidus Moench, Carduus parviflorus Buch, Carduus peregrinus Retz., Carduus pycnocephalus Spreng., nom. illeg., Cirsium argentatum (L.) Druce, Cnicus argentatus Roth, Cnicus pycnocephalus Roth
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Západomediteránní druh, roste především na Sicílii, Sardinii, Korsice a na Toskánských ostrovech, na pevnině v italském Toskánsku u Piombina a na poloostrově Argentario a v Kalábrii, jedna izolovaná lokalita se nachází v Alžírsku. Výskyt ve Španělsku uváděný v některých pramenech je zřejmě mylný.
Ekologie: Stanovištěm jsou kamenitá místa, úhory a ruderální stanoviště. Vystupuje do nadmořské výšky 800 m.
Popis: Dvouletá bylina; lodyhy jsou přímé, 30–120 cm vysoké, ostnitě křídlaté, bíle pavučinaté, s trny 3–5 mm dlouhými. Listy jsou peřenolaločnaté až peřenosečné, s 3–8 páry úkrojků nesoucích 1–3 ostny. Úbory vyrůstají po 10–20 v hustém shluku na konci lodyhy; zákrov je válcovitý, 1,3–2 cm dlouhý, listeny jsou 1–1,5 cm dlouhé a 2–2,5 mm široké, zakončené 1–2 mm dlouhým trnem, řídce pavučinaté; květy jsou oboupohlavné, trubkovité, 1,3–1,6 cm dlouhé, růžové nebo růžovofialové. Nažky jsou stlačeně válcovité, 2,5–3,5 mm dlouhé; chmýr tvoří jednoduché štětiny dosahující 2/3–3/4 délky koruny.
Poznámka: Velmi podobný Carduus fasciculiflorus má bílé květy a chmýr poněkud delší než korunu. Roste rovněž na Korsice, Sardinii a ostrově Montecristo.
Fotografovali Gianmaria Bonnari a Vít Grulich, dne 6. 6. 2018 (Francie, Korsika, Calanchi di Piana).