Syn.: Carpinus duinensis Scop., Carpinus macrocarpa Browicz, Carpinus minor Pall., Carpinus nigra Moench
Čeleď: Betulaceae S. F. Gray – břízovité
Rozšíření: Roste v jihovýchodní Evropě a přilehlých oblastech Asie. Na západ zasahuje do Itálie, kde roste i na Sicílii, dále na celém Balkáně, na sever zasahuje až do Slovinska a Maďarska. Izolovaná arela leží na Krymu. Z Malé Asie proniká jednak do Sýrie a Libanonu, jednak do Zakavkazí (Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán).
Ekologie: Stanovištěm jsou teplomilné opadavé křoviny a lesy na suchých výslunných svazích, často provází šípákové doubravy.
Popis: Jednodomý opadavý keř nebo malý stromek, vysoký 1–5(–10) m; borka je šedavá, jen zřídka s podélnými eliptickými lenticelami; letorosty jsou plstnaté, olysávají. Listy jsou střídavé, řapík je 2–4 mm dlouhý, čepel je kopinatá nebo eliptická, 2,5–4 cm dlouhá a 1,4–2,3 cm široká, s 9–11 páry postranních žilek, řídce chlupatá, na bázi zaokrouhlená, na okraji 2krát pilovitá, na vrcholu zašpičatělá. Samčí i samičí květy jsou uspořádány v jehnědách. Plody jsou oříšky 3–4 mm dlouhé, vyrůstají v paždí kopinatých, zubatých nebo na okraji nepravidelně dřípených listenů 1,2–1,7 cm dlouhých.
Záměny: Od blízce příbuzného habru obecného (Carpinus betulus) se liší drobnějšími listy a za plodu kopinatými, nikoli trojlaločnými listeny. Prakticky v celém areálu habru východního rostou oba druhy pospolu.
Ohrožení a ochrana: V Maďarsku je tento druh habru zákonem chráněným druhem.
Fotografováno ve dnech 8. a 10. 6. 2015 (Srbsko, NP Djerdap, Kladovo a Jelašnica, Jelašnička klisura).