Syn.: Carrichtera vella DC., nom. illeg., Vella annua L.
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Carrichtera annua
Rozšíření: Areál druhu se táhne od Kanárských ostrovů, Maroka a Pyrenejského poloostrova přes celý Mediterán až na Blízký východ, zasahuje až do Iráku a Íránu. Byl zavlečen i do suchých oblastí Austrálie a americké Kalifornie.
Ekologie: Roste v křovinaté vegetaci při okrajích polí, sadů a cest, také na pobřežních písčinách.
Carrichtera annua
Popis: Jednoletá bylina s lodyhou přímou, 5–40(–60) cm dlouhou, od báze větvenou, stětinatě chlupatou. Listy jsou řapíkaté, 2–6 cm dlouhé a 1–3 cm široké, 2–3krát zpeřené, úkrojky jsou čárkovité, na vrcholu tupé. Květenství je hroznovité, 10–15(–20)květé; kališní lístky jsou přímé, 4–5 mm dlouhé, chlupaté; korunní lístky 6–9 mm dlouhé, bledě žluté s fialovými žilkami. Plodem je odstálá až nicí šešulka, 5–8 mm dlouhá, na stopce 2–3 mm dlouhé, dolní segment plodu je elipsoidní, dvoudílný, horní segment je stlačený, lžičkovitý.
Poznámka: Rod Carrichtera je monotypický. Bartholomaeus Carrichter von Rexingen (asi 1510–67), na nějž odkazuje rodové jméno, byl švýcarským lékařem a astrologem, autorem traktátu Das Buch von der Harmonie, Sympathie und Antipathie der Kräuter.
Carrichtera annua
Carrichtera annua
Carrichtera annuaCarrichtera annua
Carrichtera annua
Fotografoval Mário Duchoň, ve dnech 3. 4. 2012 (Maroko, Marrákeš) a 9. 3. 2018 (Maroko, Timersit).