Česká jména: svatého Jana chléb (Veleslavín 1598), rohovník obecný (Presl 1846)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Původní zřejmě ve východním Středozemí, nyní v celém Mediteránu a Makaronésii.
Ekologie: Teplejší přímořské oblasti, vystupuje i do podhůří. Pěstován v kultuře, dosti často zplaňuje.
Popis: Stálezelený neopadavý keř či strom, dorůstající výšky maximálně 10 metrů. Listy sudozpeřené, s rovným okrajem. Květy vyrůstají přímo z kmene či silných větví (kauliflorie), plodem je hnědý lusk, dlouhý 10–30 cm, který dozrává až v druhém roce.
Využití: Lusky tohoto stromu, u nás známé jako karob nebo „svatojánský chléb“, obsahují až 40 % sacharidů. Mají široké potravinářské uplatnění – vyrábí se z nich karobový sirup či náhražka kakaa, z tvrdých semen se extrahuje rohovníková guma, používaná jako potravinový emulgátor a stabilizátor. Udává se také léčivý účinek lusků, zejména při kašli a průjmu. Lusky se dají pojídat i v nezpracovaném stavu, obsahují velké množství vlákniny. Častěji se ale používají jako doplněk krmiva pro domácí zvířata.
Poznámka: Z vědeckého jména (řeckého Keration) tohoto stromu je odvozena jednotka hmotnosti – karát. Důvodem je skutečnost, že hmotnost jeho tvrdých semen je poměrně konstantní, zhruba kolem 0,2 g. V oblasti Blízkého východu byla proto ve starověku používána jako závaží při odvažování drahých kamenů.
Fotografovali Jan Hrbek, dne 5. 9. 2008 (Itálie, Sicílie); Naďa Gutzerová, dne 4. 10. 2012 (Chorvatsko, Šolta, obec Stomorska).