Ještě nikdy nebyla absence českých národních jmen rostlin tam výrazná, jako v posledních dvaceti letech. Státní hranice přestaly být neprostupné, navíc nové technologie umožňují během okamžiku navázat kontakt i s nejodlehlejšími kouty planety. Exotika už vůbec není synonymem pro nedostupnost, cokoli může být během chviličky tady – na záhoně, ve skleníku, či třeba jen na fotografii v počítači, je úplně jedno jak, ale prostě TADY! To pociťujeme velmi dobře i my v naší redakční poště.
Naprosto nejrozšířenějším typem dotazu, který od čtenářů dostáváme, je žádost o sdělení českého jména rostliny, přitom usilovnost některých tazatelů dopátrat se jakéhokoli přijatelného českého jména je přímo nezlomná. Neobstojí před nimi naše dobře míněné tvrzení, že „tento druh žádné české jméno nemá“ – klidně nám odhrknou, že jsme je tedy absolutně neuspokojili. A mají pravdu! Situace v českých jménech rostlin je skutečně neuspokojivá, ba přímo žalostná. Nevěříme, že sami profesionální botanikové tento problém někdy vyřeší, neexistuje sebemenší šance, že by v brzké době vznikla reprezentativní databáze nových (ale třeba i jen starých) českých jmen rostlin. Pokud nezačneme česká jména vytvářet a předkládat veřejnosti sami, můžeme se při podobných výtkách jedině urputně přetvařovat, že nás toto téma vlastně ani tak moc nezajímá a je nám lhostejné. Jenže to by byla samozřejmě lež!
Nebudeme se již tedy déle vymlouvat na nepřízeň osudu malého národa, který nemá potenciál vytvořit adekvátní množství přijatelných českých národních jmen rostlin. Začněme s tímto hrubým nedostatkem sami něco dělat! Dovolte nám proto, abychom vám pro začátek položili několik jednoduchých otázek, které by mohly lépe objasnit to, co vlastně sama veřejnost od českých jmen rostlin očekává.
Anketa byla ukončena 5. února 2014. Její výsledky jsou následovné:
Je potřebné, aby měly všechny druhy rostlin (nebo alespoň jejich většina) česká národní jména?
- ano: 44%
- ne: 56%
Souhlasíte s tvrzením, že česká jména rostlin mohou vytvářet jen specializované vědecké instituce?
- ano: 44%
- ne: 56%
Pokud rostlina nemá české rodové jméno, je nejlepší vytvořit české jméno rostliny (můžete vybrat více odpovědí)
- citací latinského rodového jména, eventuálně připojením počešťující koncovky: 14%
- českým překladem latinského rodového jména: 62%
- převzetím jména z jiného živého jazyka: 10%
- vytvořením zcela nového jména: 15%
Druhové jméno by mělo
- být překladem latinského druhového jména: 23%
- vyjadřovat důležitý znak rostliny, vůbec tedy nemusí mít jakoukoli obsahovou souvislost s latinským jménem: 74%
- zaznamenávat geografický původ druhu nebo označovat místo, odkud byl druh poprvé popsán: 3%
Musejí se česká národní jména vždy měnit v závislosti na změnách v latinských jménech (např. po vytvoření nového rodu apod.)?
- ano: 7%
- ne: 93%
Musí česká jména vždy obsahovat rodové a druhové jméno, anebo mohou být i jednoslovná?
- rozhodně dvouslovná: 87%
- mohou být i jednoslovná: 13%
Měla by i čeština ctít významnou osobnost, jejíž jméno bylo použito v latinském jménu a přihlédnout k této skutečnosti i v českém jménu?
- ano: 38%
- ne: 3%
- může, ale nemusí to být nezbytné vždy: 59%
Které uvedené české jméno hodnotíte pro druh Urospermum dalechampii jako lepší?
- urospermum zobánkaté: 16%
- klepucha obecná: 84%