Chrysanthemum argyrophyllum × C. dichrum × C. indicum × C. nankingense × C. zawadzkii
Syn.: Dendranthema ×morifolium (Ramat.) Tzvelev, Matricaria ×morifolia Ramat.
Česká jména: bylice (Presl 1846), kopretina (Domin et Podpěra, 1928), listopadka, chryzantéma (Kubát 2002), zimní astry, kateřinky, doubky (lidová jména)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Jméno Chrysanthemum ×morifolium je používáno pro obrovský hybridní komplex zahradních chryzantém, které byly po staletí šlechtěny v jihovýchodní Číně – už v roce 1630 bylo známo přes 500 kultivarů, v současnosti jde jejich počet do tisíců. V Evropě se první chryzantémy objevily už na sklonku 17. století, šlechtit je začali Angličané až o sto let později. U nás se začaly častěji pěstovat kolem roku 1890, první česká chryzantémová výstava se konala v Praze v roce 1905.
Primárním rodičovským druhem je původně žlutokvěté Chrysanthemum indicum, další rodičovský druh nemusí být jistý.
Ekologie: Pěstují se v zahradách a parcích, v době Dušiček bývají ve velkém přinášeny na hřbitovy. Kvetou v době zkracujících se dnů, od srpna do prosince.
Popis: Aromatické a dosti polymorfní byliny s rozvětvenými oddenky, s lodyhami vystoupavými až přímými, 30–80(–150) cm dlouhými, jednoduchými nebo větvenými, na bázi dřevnatějícími, chlupatými a žláznatými, hustě olistěnými. Listy jsou střídavé, řapíkaté, dolní a střední lodyžní v obrysu vejčité, obvejčité nebo podlouhlé, obvykle více než 5 cm dlouhé, nepravidelně laločnaté nebo 1–2krát zpeřené, s úkrojky pilovitými nebo mělce vroubkovanými, koncový úkrojek bývá často největší, horní listy jsou podlouhlé, peřenolaločné, nejvyšší někdy jen čárkovité až kopinaté, víceméně celokrajné, na rubu někdy až vlnatě chlupaté. Úbory jsou drobné nebo i velké, dosahují 3–15 cm v průměru, vyrůstají v chocholičnaté latě nebo i jednotlivě, zákrovní listeny jsou kopinaté, se suchomázdřitým lemem; květy jsou jazykovité i trubkovité, jejich barvy jsou mnohé. Plody jsou nažky.
Využití: V kultuře se objevují listopadky s úbory jednoduchými i poloplnými, rovněž sasankovitými, pomponkovitými, polokulovitými či kulovitými, některé lze v našich klimatických podmínkách pěstovat jako zahradní trvalky, jiné vyžadují při přezimování ochranu. Jako dušičkové rostliny hřbitovů byly oblíbené už ve dvacátých letech 20. století.
Poznámka: Modrokvětá chryzantéma se stala pro svou neobvyklost hrdinkou jedné z mistrovských povídek Karla Čapka (povídka Modrá chryzantéma ze sbírky Povídky z jedné kapsy).
Fotografováno v říjnu 2023 a 2024 (Česko, kultura).