CINNAMOMUM GLANDULIFERUM (Wall.) Meisn. – skořicovník / škoricovník

Syn.: Camphora glandulifera (Wall.) Nees, Cinnamomum cavaleriei H. Lév., Laurus glandulifera Wall., Machilus dominii H. Lév., Machilus mekongensis Diels
Čeleď: Lauraceae Juss. – vavřínovité

Cinnamomum glanduliferum

Rozšíření: Pochází z jihovýchodní Asie; roste v Barmě, severovýchodní Indii, Bhútánu, Nepálu, zasahuje i do jižní Číny na jihovýchod Tibetu a do provincií S’-čchuan, Jün-nan a Kuej-čou.

Ekologie: Stanovištěm jsou stálezelené horské lesy v nadmořských výškách 1500–2500(–3000) m. Preferuje kyselé půdy a dostatek vlhkosti.

Popis: Stálezelený strom vysoký 5–15(–20) m; borka je šedohnědá, podélně hluboce rýhovaná, uvnitř červenohnědá, vonící kafrem; starší větvičky jsou červenohnědé, oblé, letorosty jsou hranaté. Listy jsou střídavé; řapík je 1,5–3(–3,5) cm dlouhý; čepel je vejčitá, kopinatá až eliptická, 6–15 cm dlouhá a 4–6,5 cm široká, kožovitá, na líci leskle tmavozelená, na rubu obvykle sivá, se zpeřenými žilkami s 4–5 páry žilek druhého řádu, na bázi klínovitá až zaokrouhlená, někdy asymetrická, celokrajná, na vrcholu špičatá nebo krátce zašpičatělá. Květenství je chudé, úžlabní, 4–10 cm dlouhé; okvětí je asi 3 mm dlouhé, žlutavé; tyčinek je 9, kromě nich jsou přítomna 3 staminodia; semeník je svrchní, vejcovitý. Plod je kulovitá peckovice o průměru asi 1 cm, za zralosti černá.

Využití: Borka a kořeny jsou využívány v lidovém léčitelství, dřevo je vhodné na výrobu nábytku. Olej ze semen je kvalitní mazivo.

Poznámka: Od řady druhů početného rodu Cinnamomum se tento druh odlišuje „standardní“ zpeřenou žilnatinou, nikoli souběžným párem sekundárních žilek, který má např. Cinnamomum verum nebo Cinnamomum cassia.

Cinnamomum glanduliferumCinnamomum glanduliferum
Cinnamomum glanduliferum
Cinnamomum glanduliferum
Cinnamomum glanduliferum
Cinnamomum glanduliferum

Fotografovala Alena Vydrová, dne 9. 9. 2019 (Itálie, Řím, Orto botanico).