Citrus maxima × Citrus reticulata
Syn.: Citrus ×aurantium Sour Orange Group, Citrus ×aurantium var. bigaradia (Michel) Brandis, Citrus ×bigaradia Michel
Česká jména: pomorančí (Hájek 1562, Huber 1596), citroník pomoranč (Berchtold et Presl 1825), citroník pomaranč (Presl 1846), oranžovník trpký (Polívka 1908), pomerančovník hořký, bigaradie (Truhlář 1967), bigarádie (Šamla 1991), bigarádie, hořký pomerančovník (Valíček 1989)
Čeleď: Rutaceae Juss. – routovité
Rozšíření: Kříženec druhů Citrus maxima a Citrus reticulata s předlouhou a přepestrou historií. Pochází snad z jihovýchodní Asie, v současnosti se pěstuje v mnoha subtropických a tropických oblastech světa v řadě kultivarů. Do jihozápadní Evropy se dostal díky Arabům snad už v 10. století.
Ekologie: Pěstuje se jako okrasná dřevina, vysazuje se v městské zeleni i v sadech, používá se také jako podnož pro pěstované citroníky, která je vhodná rovněž pro bytovou kulturu. Snáší však i pokles teplot do -7 °C.
Popis: Stálezelený keř nebo strom dosahující výšky 5–6 m, netrnitý nebo s trny 1–2 mm dlouhými, s listy střídavými, řapíky výrazně křídlatými a s čepelemi kopinatými, eliptickými až obvejčitými, 7–10 cm dlouhými a 4–5 cm širokými, na bázi klínovitými až zaokrouhlenými, celokrajnými nebo zvlněnými až vroubkovanými, na vrcholu špičatými. Květy vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích v paždí listů, kališní cípy jsou až 4,5 mm dlouhé, bílých korunních lístků je 5, jsou až 18 mm dlouhé. Plodem je kulovitá bobule (hesperidium) dosahující až 6 cm v průměru, její slupka je v době zralosti oranžová, dužnina je aromatická, její chuť je výrazně hořká nebo kyselá.
Využití: Plody pomerančovníku hořkého jsou velmi kyselé, za syrova téměř nepoživatelné. Používají se k přípravě marmelád a kuchyňských dochucovadel. Ze slupek se lisuje olej vhodný k ochucování cukrovinek, nealkoholických nápojů i likérů. Používá jej rovněž kosmetický průmysl, v němž se uplatňuje i vonná silice získávaná z květů této dřeviny (například k výrobě kolínské vody).
Poznámka: Sladké pomeranče bývají nejčastěji řazeny k některému kultivaru pomerančovníku čínského (Citrus ×sinensis). Částí literatury jsou však pomerančovníky sladké i kyselé přiřazovány k druhu Citrus ×aurantium, pak se hovoří o sladkoplodých kultivarech jako o skupině Citrus ×aurantium Sweet Orange Group, zatímco hořké pomerančovníky bývají řazeny do skupiny Sour Orange Group.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 25. 3. 2025 (Maroko, městská zeleň v Marrákeši).