Syn.: Cochliostema jacobianum K. Koch et Linden, Cochliostema odoratum K. Koch, Tradescantia odoratissima hort. ex Lemaire
Čeleď: Commelinaceae Mirb. – křížatkovité
Rozšíření: Vyskytuje se ve Střední Americe a na severozápadě Jižní Ameriky, jeho areál se rozprostírá z nížin nikaragujské Granady do ekvádorské Pastazy.
Ekologie: Roste epifyticky ve stálezelených nížinných deštných a mlžných lesích, nevystupuje nad 400 m nadmořské výšky. V domovině kvete od ledna do dubna a od července do října. Květy jsou opylovány čmeláky, semena dozrávají jen v tobolkách vyvíjených z několika málo největších květů a rostliny z nich dopěstované bývají už po půl roce květuschopné.
Popis: Vytrvalá epifytická bylina s listy sestavenými v hnízdovité růžici, 40–100 cm dlouhými a 10–15 cm širokými, pochvatě pseudořapíkatými, hrotnatě obkopinatými, lysými, kožovitými, shora leskle zelenými, vespod někdy purpurovými. Latnatá úžlabní květenství z trojklaných vijanů, podepřených nápadnými bílými listeny, bývají vzpřímená nebo přepadavá a dorůstají 30–80 cm délky. Veliké trojčetné květy jsou oboupohlavné, souměrné a obvykle silně vonné; sestávají ze zelenavě nebo bělavě fialových, tupě kopinatých, vně lehce pýřitých kališních lístků, sytě azurových, obvejčitých, třásnitě brvitých lístků korunních, tří plodných tyčinek a dvou staminodií. Přívěsky plodných tyčinek splývají v brvitou, rozeklaně hákovitou, azurově zbarvenou kápi, chránící lístkovité konektivy s prašníky uvolňujícími šroubovitě svinutá pollinia v blanitém obalu; jejich srostlé nitky jsou hustě oděny ve vlnaté zlatožluté chlupy. Lístkovitá staminodia po stranách semeníku, vybíhajícího v ohnutě nitkovitou čnělku, jsou spirálně stočená, modropurpurová a stejně jako korunní lístky hustě třásnitě brvitá.
Poznámka: Typové rostliny s užšími, vespod purpurovými listy a silně vonnými květy se zelenavými kališními lístky uvedl belgický zahradník Ambroise Verschaffelt krátce po polovině 19. století a londýnskými školkami J. Veitch & Sons byly vzápětí rozšiřovány pod jménem Tradescantia odoratissima. Záhy byly ale z kultivace vytlačeny pohlednějšími rostlinami s listy oboustranně zelenými, zato však kaštanově lemovanými, s bílými listeny a bledě fialovými lístky kališními, dopěstovanými ze semen poslaných G. Wallisem roku 1867 z ekvádorského Quita a gentským školkařem Lucienem Lindenem poté rozšiřovanými pod dlouho užívaným jménem Cochliostema jacobianum; k těmto populacím spadají prakticky všechny dnes pěstované rostliny.
Fotografováno dne 8. 8. 2019 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy, skleník Fata Morgana).