Syn.: Gerascanthus myxus (L.) Borhidi, Lithocardium myxa (L.) Kuntze, Sebestena myxa (L.) J. Presl
Česká jména: sebesten obecný (Presl 1846), kordie (Polívka 1908)
Čeleď: Cordiaceae Dumortier – kordiovité
Rozšíření: Karl Linné uváděl ve Species plantarum za domovinu tohoto druhu Egypt a jihozápadní Indii (Habitat in Aegypto, Malabaria), v jižní Asii snad původním skutečně bude, v severní Africe a na Blízkém východě je již dlouho vysazován. V současnosti je však rozšířen téměř pantropicky, objevuje se především v řadě zemí západní tropické Afriky, na Madagaskaru, v severní Austrálii, ale občas i v tropických oblastech západní polokoule.
Ekologie: Z přírodních stanovišť je v podstatě neznámý, vyskytuje se obvykle v blízkosti lidských sídel, při okraji polí, plantáží a vesnic, kolem cest, v lemech suchých tropických lesů.
Popis: Strom dosahující výšky 3–7(–15) m, s borkou šedou až šedohnědou, s letorosty chlupatými, později olysávajícími a větvemi obloukovitě odstálými. Listy jsou střídavé nebo i skoro vstřícné, řapíkaté, široce vejčité až téměř okrouhlé, 6–13 cm dlouhé a 4,3–9 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné nebo chobotnaté až mělce zubaté, na vrcholu tupé nebo špičaté, na líci lysé, na rubu chlupaté. Květenství je axilární nebo terminální, latnaté, květy jsou drobné, jednopohlavné; kalich je válcovitý, lysý, vytrvávající i v době plodu, koruna je nálevkovitá, bílá, korunní cípy jsou vejčité, dolů zahnuté. Plody jsou elipsoidní až vejcovité bobule, jejich délka dosahuje zhruba 2 cm, ve zralosti jsou žlutohnědé.
Využití: Plody této dřeviny jsou jedlé – sladké a chutné; borka, listy a plody se používají také v tradiční medicíně. Ze dřeva se vyrábí nábytek, různé domácí potřeby i zemědělské nářadí.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 13. 10. 2016 (Madagaskar, NP Isalo).