EMBOTHRIUM COCCINEUM J. R. Forst. et G. Forst

Syn.: Embothrium coccineum J. R. Forst. et G. Forst. var. cavanillesii O. Kuntze, Embothrium coccineum J. R. Forst. et G. Forst. var. lanceolatum (Ruiz et Pav.) O. Kuntze, Embothrium coccineum J. R. Forst. et G. Forst. var. oblanceolatum O. Kuntze, Embothrium coccineum J. R. Forst. et G. Forst. var. obovatum O. Kuntze, Embothrium gilliesii Meisn., Embothrium lanceolatum Ruiz et Pav., Embothrium valdivianum Gand., Catas parviflora Juss. ex Lam., Ixora coccinea Comm. ex Lam.
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité

Embothrium coccineum

Rozšíření: Chile, Argentina (jen Patagonie), od Ohňové země na jihu po region Maule na severu. V roce 1846 byl přivezen do Anglie jako okrasný keř, dnes se pěstuje především v oblastech mírného pásu s oceánským klimatem – v západní Evropě, pobřeží Severní Ameriky a na Novém Zélandě.

Ekologie: Roste od úrovně moře až do horní hranice výskytu lesa, na severním okraji areálu do nadmořské výšky 1500–2000 m, na jižním okraji 500–700 m n. m. Je to pionýrská dřevina, která obsazuje holá místa. Vyhovují jí plně slunná až mírně zastíněná stanoviště na severních svazích, vlhké prostředí s častými srážkami. Na jižní polokouli kvete od října do dubna.

Embothrium coccineum
Embothrium coccineum

Popis: Keř nebo nízký strom až 10 m vysoký, obecně stálezelený, avšak při nepříznivých podmínkách opadavý. Borka je našedlá. Listy rostou střídavě nebo ve skupinách, krátce řapíkaté. Čepel obvejčitá až kopinatá, celokrajná, až 12 cm dlouhá a 3 cm široká, na líci tmavozelená, na rubu sivě zelená. Květenstvím je koncový řídký hrozen, květy dlouze stopkaté, čtyřčetné, okvětní lístky světle červené, zpočátku srostlé, u rozvinutého květu nazpět stočené.

Využití: Pěstován jako okrasný keř. Pro snadné zpracování se využívá jeho dřevo, kůra je také v lidovém léčitelství využívána proti bolesti zubů.

Embothrium coccineumEmbothrium coccineum
Embothrium coccineum
Embothrium coccineum
Embothrium coccineum

Fotografováno ve dnech 24. 2. 2011 (Chile, NP Torres del Paine, Valle Ascensio) a 4. 3. 2011 (Argentina, NP Los Glaciares, ledovec Perito Moreno).