Čeleď: Ebenaceae Gürke – ebenovité
Rozšíření: Druh s dosti rozsáhlým areálem, který se táhne od jižního Egypta až po nejjižnější část Afriky, a to především ve východní části kontinentu; zasahuje ovšem i na jih Arabského poloostrova. Na tomto rozsáhlém území je ovšem dosti plastický a v jeho rámci se rozlišuje více poddruhů (POWO 2021 jich rozlišuje sedm). Zde představujeme rostliny odpovídající nominátnímu poddruhu, který se vyskytuje pouze v Jihoafrické republice v provinciích Northern, Western a snad i Eastern Cape.
Ekologie: Typický keř na pobřežních dunách, místy roste i v lemech navazujících lesíků.
Popis: Stálezelený dvoudomý keř nebo malý stromek dorůstající výšky 0,6–5(–6) m; kmínek nebo větve mohou dorůst průměru 10–15 cm, jsou lysé a mají šedou hladkou borku; letorosty bývají hranaté, červenohnědé. Listy jsou střídavé až skoro vstřícné, téměř přisedlé až krátce řapíkaté, obvejčité až obkopinaté, 1,5–5 cm dlouhé a 0,7–1,5 cm široké, kožovité, na líci jen se zřetelnou střední žilkou a několika žilkami druhého řádu, na bázi klínovité, celokrajné, na okraji ztloustlé a podvinuté, na vrcholu tupé až zaokrouhlené. Květenství jsou úžlabní 8–20květé hrozny, 1,5–4 cm dlouhé; květní stopky jsou 2–5 mm dlouhé; květy jsou 4(–6)četné, bělavé; samčí květy mají asi 3 mm v průměru, kalich je mělce číškovitý, lysý, koruna je široce zvonkovitá, cípy jsou tupé, tyčinek je 10–20 ve dvou kruzích, pistillodium je zakrnělé, chlupaté; samičí květy mají asi 3 mm v průměru, kalich je mělce číškovitý, koruna je hluboce rozeklaná, cípy jsou vejčité, staminodií je 4–8, semeník je téměř kulovitý, 4pouzdrý, blizna je 4laločná. Plodem je kulovitá bobule o průměru 5–7 mm, za zralosti až černá, s 2 semeny.
Poznámka: Největší proměnlivostí se vyznačují populace tohoto druhu v prostoru od nejvýchodnější části jihoafrické provincie Western Cape po Mosambik, které tvoří určitou morfologickou i geografickou spojnici poddruhu Euclea racemosa subsp. schimperi, který má ze všech subspecií nejrozsáhlejší areál a zasahuje až do Egypta a Ománu (a rovněž odlišné stanovištní nároky). Tento poddruh se vyznačuje především lysými semeníky, jakož i odlišným tvarem listů. Někteří badatelé jej považují za samostatný druh a přiřazují k němu i některé další rozlišené poddruhy, které mají podobně lysý semeník. Není vyloučeno, že některé z poddruhů jsou hybridogenního původu a představují přechody k dalším druhům rodu, např. k Euclea crispa a Euclea divinorum.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 26. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Simons Bay, Boulders Beach).