Čeleď: Celastraceae R. Br. – jesencovité
Rozšíření: Střední a východní Evropa, část západní Asie. Západní hranice probíhá Rakouskem, Moravou a Polskem, na severu zasahuje cca po 57° s. š., v Polsku po Visle až téměř k Gdaňsku, přes pobaltské státy a Rusko až po Ural. Směrem na jih zasahuje na Krym a Kavkaz. Jižní hranice vede přes Itálii, státy bývalé Jugoslávie, Albánii, Řecko až po Turecko (izolované lokality). V ČR se přirozeně vyskytuje pouze na jižní Moravě, kde probíhá západní hranice celkového rozšíření tohoto druhu. Vysunuté lokality jsou rovněž v okolí Hranic, Zábřehu, Hlučína. Nejvýše roste na Olešnici ve výšce 560 m n. m. Na Slovensku hojný hlavně v panonské oblasti. V oblasti západokarpatské květeny hojnější v pouze v obvodu předkarpatské flóry, nejvýše v 1 000 m n. m. na Slovinské skale.
Ekologie: Roste ve světlých listnatých lesích, lesních pláštích, světlinách, na křovinatých slunných svazích, skalních ostrožnách a v chráněných údolích. Od planárního až po submontánní stupeň (SR), v ČR převážně v kolinním stupni. Dává přednost vápenci, ale roste i na granodioritech, andezitech, fylitech, rulách, na spraši. Na půdách humózních, hlinitých i skeletnatých. Vskytuje se ve společenstvech Berberidion, Prunion spinosae, Quercion pubescenti-petraeae, Carpinion betuli, v podsvazu Tilio-Acerion, ve třídě Querco-Fagetea. Kvete v květnu až červnu.
Popis: Opadavý, hustě větvený keř 1–3(–6) m vysoký. Větve oblé, zprvu zelené, posléze hnědé, hustě pokryté tmavě hnědými až černými bradavičkami, starší větve šedavě hnědé. Vrcholový pupen 1, postranní vstřícné. Pupeny zašpičatělé, lysé, 2–4 mm dlouhé, kryté suchomázdřitými šupinami s tmavým lemem. Listová čepel eliptická až vejčitá, na vrcholu zašpičatělá, na bázi klínovitá až zaoblená, 1,5–6 cm dlouhá, 0,5–3,5 cm široká, na okrajích jemně pilovitá. Na líci zelená, na rubu šedozelená, na žilkách jemně chlupatá. Řapík 2–3 mm dlouhý, kratičce chlupatý. Květenství tvoří 3–7květý vidlan vyrůstající v paždí listů. Květní stopky 2–5 cm dlouhé tenké. Květy oboupohlavné, 4četné, 5–8 mm v průměru. Kališní lístky ledvinovité, na okrajích kratičce žláznatě chlupaté. Korunní lístky okrouhlé, žlutavě hnědé nebo narůžověle okrové, červenavě tečkované, výrazně žilkované. Tyčinky 4. Plody jsou 4hranné, zaoblené, zploštěle kulovité tobolky (kvadrátky), světle až tmavorůžové. Semena vejcovitá, černá 3-7 mm dlouhá, neúplně obklopená cihlově zbarveným míškem.
Poznámka: Celá rostlina je jedovatá, zvláště kůra větví, kořeny a plody. V minulosti se z kůry kořenů získával latex, ze semen olej na svícení. Rozemletá semena se rovněž přidávala do přípravků proti vnějším parazitům (vši). Pěstován jako okrasná dřevina.
Fotografováno ve dnech 26. 8. 2006, 8. 4. 2007 (Slovensko, Turniansky hradný vrch), 7. 7. 2005 (Slovensko, Silická planina).