Syn.: Polygonum fagopyrum L., Fagopyrum sagittatum Gilib., Fagopyrum vulgare Hill
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Rozšíření: Původním je tento druh v severní Číně a jižní Sibiři, pěstuje se v mnoha částech světa, občas i přechodně zplaňuje (především Evropa, Asie, Severní Amerika). U nás poprvé doložen jako zplanělý až v roce 1872, pěstoval se však už od středověku, největší obliby patrně požíval v 18. století, a to především v podhorských oblastech.
Ekologie: U nás se pěstuje jako polní plodina, zplaňuje na skládkách a rumištích, podél silnic a železničních tratí.
Popis: Jednoletá bylina, 40–70(–140) cm vysoká, lodyha přímá, jednoduchá nebo chudě větvená, listy jsou stejně dlouhé jako široké, dolní listy řapíkaté, horní přisedlé, čepele trojúhelníkovité, na bázi srdčité až střelovité. Květenství složené, podobné hroznům, květy drobné, 5četné, koruna bílá nebo narůžovělá, kvete od června do července. Plodem je trojboká nažka, její hrany jsou po celé délce hladké, celokrajné, plody jsou zhruba 2krát delší než zaschlé okvětí.
Záměny: Občas se i u nás objevuje pohanka tatarská (Fagopyrum tataricum), která se od popisovaného druhu odlišuje plody na hranách vroubkovanými až zoubkatými, plody jsou až 4krát delší než zaschlé okvětí, čepele listů jsou většinou delší než široké a okvětí je zelenavé.
Využití: Moučnaté plody se používají k výrobě bezlepkové pohankové mouky a kaše. Upotřebení nachází i ve farmaceutickém průmyslu, je to i dobrá medonosná rostlina. Sláma slouží v zemědělství jako krmivo.
Fotografováno dne 11. 9. 2008 (Česko, železniční stanice Praha-Libeň).