Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Rodentia, Sciuridae
Syn.: Myoxus africanus Shaw, 1801; Myoxus inauris (Zimmermann, 1893); Sciurus capensis (Kerr, 1792); Sciurus inauris Zimmermann, 1780; Xerus capensis (Kerr, 1792); Xerus inauris (Zimmermann, 1780)
Česká jména: veverka kapská
Anglická jména: Cape ground squirrel
Rozšíření: Jihoafrický monotypický druh s areálem táhnoucím se od severu Namibie a Botswany až po sever Jihoafrické republiky a do západního Lesotha.
Způsob života: Obývá otevřené travnaté a křovinaté oblasti, savanu, karoo, polopouště, okraje pouští a břehy sezónních vodních toků, v nadmořské výšce od 600 do 1200 m.
Živí se semeny, travinami, hlízami, cibulemi, ptačími vejci, hmyzem a jeho larvami.
Veverka kapská žije v norách, vyhrabává si soustavu podzemních chodeb a doupat, která ji chrání před extrémními povětrnostními podmínkami i před predátory. Aktivní je ve dne. Doupě opouští několik hodin po východu slunce, čistí a vyhřívá se na slunci. Následně shání potravu v travnatých porostech.
V horkém odpoledním slunci využívá huňatý ocas jako slunečník, případně se ochlazuje v noře, kam se ukládá v noci ke spánku. Během roku nehibernuje.
Tento společenský živočich vytváří kolonie o 6–10(–30) členech. Rozmnožuje se celoročně, samci i samice se páří s více partnery. V říji je vždy jediná samice z kolonie. Po 42–49 dnech březosti rodí 1–3 nedovyvinutá mláďata, která jsou slepá a holá. Matka je chrání a kojí v průměru 52 dnů. Potomci opouštějí noru ve věku 45 dnů a po odstavení se živí pevnou stravou. Samec pohlavně dospívá v osmi, samice v deseti měsících. Samci opouštějí kolonii, zatímco jejich protějšky zůstávají v domovské skupině.
Mezi přirozené predátory patří šakal čabrakový (Canis mesomelas), zmije útočná (Bitis arietans) nebo varan stepní (Varanus exanthematicus).
V zajetí se dožívá 7–11 let.
Popis: Pozemní veverka dosahující délky těla a hlavy 23–28 cm, délky ocasu 18–21 cm a hmotnosti 425–650 g. Hrubá a krátká srst na hlavě a hřbetě je pískově hnědá s rezavým odstínem, na bocích je bílý pruh, břicho je bělavé. Hlava je poměrně široká, obličej je bělavý. Duhovka oka je hnědá, vystouplé oči lemuje bílý pásek. Uši jsou malé. Huňatý ocas je černobíle pruhovaný. Bělavé tlapky jsou opatřeny ostrými drápy, pomocí kterých vyhrabává rozsáhlé systémy tunelů.
Obě pohlaví jsou stejně zbarvena, samec bývá mohutnější.
Poznámka: V rodě Geosciurus jsou v současnosti rozlišovány dva druhy, oba pocházejí z oblasti jihoafrických savan. Dříve byly řazeny do široce pojímaného rodu Xerus, fylogenetická studie z roku 2015 však doporučila vyčlenit je do rodu samostatného.
Fotografováno ve dnech 12. 9. 2023, 5. 8. 2024, 12. 5. a 3. 6. 2025 (Česko, ZOO Praha).