Syn.: Acomastylis rossii (R. Br.) Greene, Sieversia rossii R. Br.
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Druh rozsáhlého území Severní Ameriky, roste v Kanadě (Northwest Territory, Yukon, Britská Kolumbie) a v západní části USA (Aljaška, Colorado, Idaho, Montana, Oregon, Washington, Wyoming, New Mexico, Arizona, Nevada, Utah). Nachází se i v Asii na Dálném východě (Kamčatka, Magadan). Obvykle se rozlišují tři variety: Geum rossii var. rossii, G. r. var. turbinatum a G. r. var. depressum (endemit pohoří Wenatchee ve státu Washington).
Ekologie: Roste v arktické tundře, na vysokohorských kamenitých loukách a na suťových svazích většinou nad hranicí lesa. Často tvoří husté trsy a široké koberce. Kvete v červnu až září.
Popis: Vytrvalá bylina; z tlustých šupinatých oddenků vyrůstá několik nevětvených lodyh, 8–20 cm vysokých, často purpurově naběhlých, na povrchu pýřitých. Bazální listy jsou početné, v obrysu podlouhlé, 4–10 cm dlouhé, zpeřené nebo peřenosečné, segmenty jsou eliptické, na okraji hrubě zubaté, dolní jsou spíše čárkovité s celistvým okrajem; lodyžní listy jsou střídavé a mnohem menší. Pro G. rosii je charakteristické, že listy nemají zvětšené koncové segmenty, jako jiné druhy rodu Geum. Květy jsou v chudých terminálních květenstvích nebo jednotlivé, obvykle pětičetné, kalich nálevkovitý, purpurový, s vejčitými špičatými cípy 6–10 mm dlouhými a listeny 3–4 mm dlouhými; korunní lístky jsou žluté, obvejčité, na vrcholu tupé, 6–12 mm dlouhé; tyčinek je 50–70; pestíky na krátkém sloupcovitém lůžku. Plody jsou vřetenovité nažky, 2,5–4 mm dlouhé, chlupaté, s přetrvávajícími čnělkami.
Poznámka: Druhové jméno rossii dostala rostlina na počest britského námořního důstojníka a polárníka Jamese Rosse (1800–62), který shromáždil pro vědu první exempláře této rostliny v roce 1820 na severozápadu Kanady.
Fotografováno dne 30. 8. 2014 (USA, Colorado, Rocky Mountains, Mushroom Rock).