Syn.: Aira gigantea Steud., Arundo fastuosa Willd. ex Steud., Arundo saccharoides (Bonpl.) Poir., Arundo sagittata (Aubl.) Pers., Arundo sagittata Aubl. ex P. Beauv., Gynerium levyi E. Fourn., Gynerium parviflorum Nees, Gynerium procerum P. Beauv., Gynerium saccharoides Bonpl., Saccharum sagittatum Aubl.
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Rozšíření: Karibská oblast mimo Baham, na pevnině od Mexika přes Venezuelu, Guyanu, Brazílii (státy Amazonas, Mato Grosso, Goiás, Mato Grosso do Sul, Minas Gerais, São Paulo a Paraná), Bolívii až do Paraguaye a severní Argentiny, introdukovaná i na dalších místech v tropech (např. Galapágy). V tomto rozlehlém areálu vytváří řadu morfologicky a ekologicky rozdílných forem, názory na jejich klasifikaci se rozcházejí.
Ekologie: Vlhká, mokrá a zaplavovaná stanoviště, typicky močály, okraje vodních ploch a pomalu proudících vodních toků, ale i písčiny nebo jiné propustné půdy a okraje lesů v oblastech s vysokými srážkami; snáší dobře i překrytí naplaveninami. V příhodných podmínkách vytváří rozlehlé porosty, podobné rákosinám, které mohou představovat rané stadium sukcese, vedoucí k lesnímu porostu, později pak mizí, protože nesnáší zastínění. Roste až do vysokorských nadmořských výšek přes 4500 m. V některých oblastech kvete celoročně, jinde ke konci období sucha.
Popis: Mohutná dvoudomá tráva, vysoká většinou 5–6 m, v západní Amazonii dorůstající až do výšky 14 m; stébla vyrůstají z oddenků, jsou zpravidla nevětvená a dřevnatějící, s průměrem do 4 cm; výhonky jsou jemně ochmýřené, mladé listové pochvy i spodní části čepelí mají podél středové žilky hřebínek hustých chlupů; listy mají objímavé pochvy, čepele jsou dlouhé 1–2 m, jejich okraj je u mladších listů jemně pilovitý, postupně přechází do celokrajného; na vrcholu stébla jsou internodia výrazně zkrácena a listy tu utvářejí typický vějíř. Květenství je světlé, podobné chocholu, dlouhé 1–2 m a výrazně převyšující porost; samčí i samičí květenství jsou téměř stejná, samičí jsou jen o poznání „huňatější“ díky ochmýřeným pluchám. Plodem je hnědavá obilka, dlouhá kolem 1 mm; rozmnožuje se ale běžně i pomocí oddenků, vyháněných až do vzdálenosti 20 m od mateřského porostu.
Využití: Stébla postrádají pevnost bambusových, ale i tak jsou využívána pro méně namáhané konstrukce (opory pro zeleninu, oplocení apod.) nebo nástroje (šípy, harpuny), listy pro pletené výrobky (košíky, klobouky, sítě). V některých oblastech byly mladé výhonky využívány jako potravina, oddenky a výhonky jako lék (např. jako močopudný prostředek, proti pohlavním chorobám, horečce, padání vlasů, hadímu uštknutí, houserovi), květenství jsou využívána jako dekorace a rostlina je občas vysazována jako okrasná. Gynerium má význam pro ochranu půdy proti erozi, na vlhkých pastvinách se může stávat invazívním druhem, jako ochrana stačí pravidelné sečení.
Fotografováno dne 30. 11. 2011 (Kostarika, Parque Nacional Volcán Arenal, úbočí sopky).