Syn.: Mertensia sendtneri (Boiss.) Janka, Moltkia sendtneri Boiss., Zwackhia aurea Sendtn., Zwackhia sendtneri (Boiss.) K. Malý
Čeleď: Boraginaceae – brutnákovité
Rozšíření: Ilyrský endemit. Centrum areálu leží v Albánii a Srbsku, odkud přesahuje do sousedního Kosova a severního Řecka, izolované lokality byly znovu ověřeny i v Bosně a Hercegovině. Izolovaný monotypický rod, zřejmě třetihorní relikt.
Ekologie: Roste výhradně na křovinatých a travnatých svazích na hadcovém podloží, v nadmořských výškách 200–1500 m.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina se silným, dřevnatým a často hlavatým oddenkem; lodyhy jsou 10–30 cm vysoké, přímé, nevětvené. Listy v přízemní růžici jsou čárkovitě obkopinaté, 5–14 cm dlouhé a 4–6 mm široké, přitiskle chlupaté a na líci s řídkými, na bázi bradavčitě ztloustlými brvami; lodyžní listy jsou střídavé, čárkovitě kopinaté, 1–2,5 cm dlouhé a 2–4 mm široké. Květenství je vijan; květní stopky jsou 1–3 mm dlouhé; květy jsou pětičetné; kalich je téměř k bázi rozeklán na kopinaté, asi 5 mm dlouhé cípy; koruna je asi 1 cm dlouhá, slabě zygomorfní, sytě žlutá, její dlouze špičaté cípy jsou asi 4 mm dlouhé; tyčinky jsou kratičké, přirostlé ke koruně; čnělka vyčnívá z koruny. Plody jsou šikmo vejcovité, světle hnědé, asi 3 mm dlouhé tvrdky, na adaxiální straně s ostrým kýlem; obvykle se vyvíjí jen jedna.
Poznámka: Eugen (Jenö) von Halácsy (1842–1913) byl původem maďarský lékař a botanik, který se velmi zasloužil o poznání květeny Balkánského poloostrova. Jeden ze zakladatelů fytogeografie Otto Sendtner (1811–1859) pocházel z Mnichova a významně přispěl k poznání flóry Bosny, kde byla Halacsia sendtneri poprvé nalezena.
Fotografováno dne 17. 5. 2016 (Albánie, qark Skhodër, Qafë Qelë).