Hepatica nobilis × Hepatica transsilvanica
Syn.: Anemone ×media (Simonk.) Kárpáti
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Hybrid druhů Hepatica nobilis a Hepatica transsilvanica, příležitostně nacházený v místech společného výskytu obou rodičovských druhů v rumunském pohoří Retezat.
Ekologie: Roste na vápencových podkladech ve stinných bučinách a křovinách, v nadmořských výškách okolo 1000 m. Zahradní odrůdy se připisují stanovištním okruhům polostinnných a mírně vlhkých G a GR (porosty dřevin a lesní okraje). Hemikryptofyt, kvete v březnu.
Popis: Vytrvalé byliny s plazivými oddenky. Listy v přízemní růžici mají vlnatě opředené řapíky a brzy olysávající, v obrysu ledvinité, zhruba 0.1 m široké, trojlaločné čepele; střední lalok je trojzubý, oba postranní laloky jsou často ještě nepravidelně dvoulaločné a obvykle jen spoře zubaté. Veliké volnoplátečné květy mívají tři až pět vejčitých, celokrajných nebo jen drobně trojzubých podkvětních listenů a sedm nebo více protáhle oválných, modrých lístků okvětních. Tyčinky s modrými nitkami mají bílé prašníky, zelenavé pestíky jsou plodné a dozrávají v nažky.
Poznámka: Z obou rodičů se hybridy více podobají druhu Hepatica transsilvanica, stejně jako tento mají zubatě laločnaté listy a nápadně veliké květy až s dvanácti tepaly. Podle protologu mají mít hybridy zuby na lalocích listů méně početné (na postranních lalocích někdy až zaniklé) a ostré, oba taxony jsou ale značně proměnlivé a některé v zahradách vyvedené klony (vyobrazena je roku 1916 uvedená odrůda ‘Ballardii’) mají listy poněkud atypické. Podobně proměnlivé jsou podkvětní listeny, u hybridů jsou ale obvykle zčásti celokrajné a zčásti jen mělce zubaté na vrcholku, u Hepatica transsilvanica jsou často zubaté všechny a výrazněji.
Fotografováno ve dnech 16. 3. 2023, kvetoucí rostliny; 19. 8. 2019, letní olistění (Česko, Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně).