HEPATICA TRANSSILVANICA Fuss – jaterník sedmihradský / pečeňovník

Syn.: Anemone angulosa Lam., Anemone hepatica var. transylvanica (Fuss) Finet et Gagnep., Anemone transsilvanica (Fuss) Heuff., Hepatica angulosa DC., Hepatica multiloba Schur
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité

Hepatica transsilvanica

Rozšíření: Endemit jižních hřebenů sedmihradských Karpat, z Munții Apuseni po Bucegi.

Ekologie: Roste na vápencových i pískovcových podkladech ve stinných bučinách a křovinách, nejčastěji v nadmořských výškách 800–1400 m. Diagnostický druh svazu Symphyto-Fagion (karpatské vápnomilné bučiny spadající k třídě vlhkých opadavých lesů Carpino-Fagetea). Hemikryptofyt s listy v zimě přetrvávajícími (obvykle zasychají za květu současně s rašením listů nových). Kvete v únoru a březnu.

Hepatica transsilvanica

Popis: Vytrvalé byliny s plazivými oddenky a listy v přízemní růžici. Listy mají dlouhé, tenké, hedvábitě vlnaté řapíky a brzy olysávající, v obrysu ledvinité, až 10 cm široké, trojlaločné až pětilaločné čepele s hrubě a tupě zubatými laloky; na rubu se v létě přebarvují do purpurových odstínů a v zimě zčásti zasychají. Soliterní květy na vlnatých stopkách jsou volnoplátečné, až 5 cm široké se třemi (u plodných květů často až pěti) stejně jako listy zprvu řídce plstnatými, stěží 1 cm dlouhými, zahroceně vejčitými, někdy drobně trojzubými podkvětními listeny a obvykle devíti (ale často až dvanácti) protáhle oválnými, nebesky modrými lístky okvětními. Množství tyčinek má rovněž modré nitky a bílé prašníky, žlutavé pestíky dozrávají v nažky.

Poznámka: Mezi jaterníky má tento druh největší květy a současně je nejranější, často kvete už od února. Do zahrad jej uvedl roku 1846 slezský botanik Karl G. Theodor Kotschy a dnes je pěstován zhruba ve dvou desítkách modře, růžově i bíle kvetoucích odrůd. Vzrůstem ještě robustnější hybridy s obecnými podléškami jsou známy jako Hepatica ×media.
Sama Hepatica transsilvanica bývá dnes někdy s podporou molekulárních dat interpretována jako hybrid jaterníku podléšky (Hepatica nobilis) s drobnokvětým kašmírským druhem Hepatica falconeri. Zbývá ovšem dořešit maličkost: více než 4200 km, oddělujících areály obou taxonů.

Hepatica transsilvanica
Hepatica transsilvanica
Hepatica transsilvanica
Hepatica transsilvanicaHepatica transsilvanica

Fotografováno ve dnech 20. 4. 2010 (Rumunsko, Făgăraş, Arges, přehradní jezero Vidraru, 850 m), 27. 3. 2008 (Česko, Morava, Lednice, kultura) a 18. 4. 2019 (Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně).