Syn.: Humulus vulgaris Gilib., Lupulus humulus Mill., Waldensia lupulina Lavy
Čeleď: Cannabaceae Endl. – konopovité
Rozšíření: Pochází z mírného a subtropického pásu Eurasie a ze severozápadní Afriky; byl zavlečen do Severní Ameriky, na sever jihoamerické Patagonie nebo do východní Austrálie a na Nový Zéland. Pěstuje se v mírném pásu téměř celého světa.
U nás chmel otáčivý roste především v teplejších oblastech, ojediněle stoupá i do vyšších poloh.
Ekologie: Roste především na vlhčích stanovištích – křoviny, lužní lesy, okolí potoků a řek, často zde vytváří husté porosty. Kvete od května do června.
Popis: Vytrvalá pravotočivá liána s lodyhou 3–5(–10) m dlouhou. Listy ve střední části lodyhy jsou vstřícné, dlouze řapíkaté, v obrysu vejčité až okrouhlé, dlanitě 3–5klané až 3–5dílné, po okraji hrubě pilovité, drsné. V horní části lodyhy jsou listy často střídavé, menší, celistvé nebo laločnaté, vejčité, hrubě pilovité. Květy jsou drobné, žlutavé na samčích rostlinách, na samičích rostlinách kvete v krátkých klasech (šišticích, hlávkách). Na samičích rostlinách jsou plodem šišticovitá převislá plodenství o délce až 6 cm, barvy žlutavě zelené.
Využití: Chmel je stará kulturní rostlina, ve střední Evropě se doložitelně pěstuje už od roku 859. Pěstují se samičí rostliny pro chmelové šištice, které se zpracovávají hlavně v pivovarnickém průmyslu, částečně ale i v průmyslu farmaceutickém, kosmetickém a potravinářském. Mladé výhonky lze používat jako salátovou zeleninu.
Poznámka: V současnosti je v rodu Humulus rozlišováno sedm druhů (POWO 2022), všechny pocházejí z mírných a subtropických oblastí severní polokoule.
Chmel otáčivý je živnou rostlinou housenek motýla babočky bílé C (Polygonia c-album).
Fotografováno v říjnu 2005 (Česko, Morava, Sedlec).