Syn.: Hylotelephium caucasicum (Grossh.) H. Ohba, Hylotelephium maximum subsp. ruprechtii (Jalas) Dostál, Hylotelephium ruprechtii (Jalas) Tzvelev, Hylotelephium stepposum (Boriss.) Tzvelev, Sedum caucasicum (Grossh.) Boriss., Sedum maximum subsp. ruprechtii (Jalas) Soó, Sedum polonicum Błocki, Sedum stepposum Boriss., Sedum ruprechtii (Jalas) Omelczuk, Sedum telephium subsp. ruprechtii Jalas
Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité
Rozšíření: Areál druhu zabírá prakticky celý evropský východ – ze Skandinávie vybíhá k jihu přes ruskou Karélii, pobaltské státy a Ukrajinu na Balkán, přes Dagestán do Zakavkazska a na východě dosahuje k Uralu.
Ekologie: Roste na kamenitých svazích, na sutích, na světlinách opadavých lesů i podél cest, často i v zástavbě starých městských čtvrtí. Na severu spíše podhorský, na jihu z montánního do alpínského stupně vystupující druh, obvyklý v nadmořských výškách mezi 800 až 2500 m na vulkanických nebo vápencových podkladech. Hemikryptofyt, kvete v srpnu a v září.
Popis: Vytrvalá lysá bylina, čtvrt až půl metru vysoká, s vřetenovitě zhlíznatělými kořeny a se vstřícně olistěnými lodyhami. Ploché, avšak masité listy dorůstají zhruba 5 cm délky a mají temně zelené, často purpurově naběhlé, u severních populací obvykle silně modravě ojiněné, okrouhle vejčité čepele se srdčitě objímavými bázemi a oddáleně tupě zubatými okraji. Květy v latnatě vrcholičnatém květenství, jehož dlouhé boční větve vyrůstají z paždí dvou nebo tří nejhořejších párů listů, jsou pětičetné, miskovitě prohnuté, stěží půl centimetru široké, s bledě zelenými, masitými, ostře trojúhlými kališními kališními lístky, dorůstajícími stěží čtvrtiny délky zelenobílých, vejčitých, kýlnatě zahrocených lístků korunních. Tyčinky ve dvou kruzích po pěti, zhruba stejně dlouhé jako petaly (vnější bývají nepatrně delší). Mají bílé nitky a žluté nebo purpurové prašníky. Nesrostlé bílé pestíky se žlutými podkvětními šupinami dozrávají v trojhranné měchýřky s množstvím drobných, vejcovitých, hnědých semen.
Poznámka: Napříč rozsáhlým areálem silně proměnlivý druh, spojovaný někdy se vzhledově podobnými, avšak vývojově nepříliš blízkými taxony ze západoevropského agregátu okolo Hylotelephium maximum (Hylotelephium maximum subsp. ruprechtii). V rozporu s platným jménem druh do dnešního Polska neproniká, popsán byl roku 1887 z východní Haliče. Kavkazské populace s konkávně prohnutými, téměř celokrajnými a často jen slabě ojíněnými listy bývají často oddělovány do samostatného poddruhu nebo druhu.
Fotografováno ve dnech 18. 6. 2019 (Arménie, Lorri, Achtala) a 21. 8. 2023 (Česko, Morava, Lednice, trvalkové sortimenty Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity).