Syn.: Hypecoum grandiflorum var. pseudograndiflorum (Petrović) Bornm. et Fedde, Hypecoum grandiflorum subsp. pseudograndiflorum (Petrović) O. Schwarz, Hypecoum imberbe subsp. pseudograndiflorum (Petrović) E. May. et Nikolić.
Čeleď: Papaveraceae Juss. – makovité
Rozšíření: Areál zahrnuje Balkánský poloostrov, druh zde byl doložen v jižním Srbsku (byl popsán z okolí města Niš), Makedonii, Bulharsku a Řecku, a dále Turecko, a to vnitrozemí Anatolie i asijské pobřeží Černého i Středozemního moře.
Ekologie: Stanovištěm jsou především úhory, pastviny, okraje polí a ruderální místa.
Popis: Jednoletá bylina; lodyhy jsou přímé až poléhavé, 5–40 cm dlouhé, zelené nebo sivé. Listy jsou střídavé, 2–3× členěné, úkrojky posledního řádu jsou nečleněné. Polehlé až přímé květenství tvoří 1–18(–28) květů; kalich je 2,5–5 mm dlouhý, někdy na vrcholu s 2–3 zoubky; koruna je volná, žlutá, 2 vnější korunní lístky jsou 6–11 mm dlouhé a 6–11(–22) mm široké, trojlaločné, s postranními cípy plochými, zaokrouhlenými, 2 vnitřní korunní lístky jsou obkopinaté, 3,5–5,5 mm dlouhé, na bázi někdy s tmavými tečkami, na vrcholu tupé; nitky prostředních tyčinek jsou úzce trojúhelníkovité; semeník je svrchní. Plody jsou válcovité, poněkud zahnuté struky, přehrádky jsou silnější.
Ohrožení a ochrana: Zřejmě k tomuto druhu se vztahuje záznam ve vyhlášce určující chráněné druhy Srbska.
Poznámka: Blízce příbuzný druhu Hypecoum imberbe, za jehož vnitrodruhový taxon byl dlouho považován; odlišuje se odstínem barvy květů i pylu, a taky v listech. Při pokusných hybridizacích se prokázalo, že vzájemní hybridi jsou sterilní.
Fotografovali Mário Duchoň a Vít Grulich, dne 17. 5. 2011 (Turecko, Kappadokie, Akbaş).